Najednou jsem přestal mít to nejdůležitější – radost z práce, popisuje svůj odchod bývalý starosta Říčan Vladimír Kořen
Moderátor televizního pořadu Zázraky přírody Vladimír Kořen se koncem loňského roku vzdal funkce starosty. Z úřadu v Říčanech odešel po deseti letech, přitom byl stále velmi oblíbený. „Starosta je člověk na průsečíku. Musíte obhajovat názory, které jsou kompromisní. Starosta musí umět upozadit svou osobnost, dát průchod kompromisu a pak ho ještě jako lev obhajovat,“ popisuje dnes učitel místní základní školy.
Být starostou je podle Kořena krásná práce, protože člověk může realizovat svou vizi.
Čtěte také
„Já jsem projektový člověk. Baví mě něco vymyslet, napsat to na papír a potom to přetavit do skutečnosti. Ať už to bylo v televizi, kde se skládaly obrázky, nebo v politice, kde se dávaly dohromady projekty jako cyklostezka a další,“ popisuje.
„V jednom okamžiku se mně ty přímky protnuly a najednou jsem přestal mít to nejdůležitější, co by si měl člověk ve svém životě hlídat – radost. Radost z toho, že něco tvoříte, že tvoříte něco krásného v krásném.“
Ztratil jsem radost z práce
Poslední kapkou tak v Kořenově starostování byla kauza bytů v Říčanech, která mu ubírala energii. „Když pak na menším městě říkáte svým sousedům, učitelce, která učí vaší dceru na klavír, a známým, které potkáváte v kostele, že město musíte postavit před nějakou soudní při, ve kterém se budeme handrkovat.“
Čtěte také
Najednou tu tolik potřebnou radost ztratil, přitom musel všem vysvětlovat, že se Říčany musejí bránit u soudu, přestože nevýhodnou smlouvu podepsali jejich předchůdci v úřadě.
„Já jsem z této bitvy či povinnosti neutekl, ale zároveň jsem v ten okamžik věděl, že ať to dopadne, jak to dopadne, tak se můj čas chýlí ke konci. Protože bez radosti to za této situace nedokážu dělat. Taky že je tam politická odpovědnost a my jako město neseme odpovědnost za to, že smlouva byla před 20 lety špatně a nevýhodně podepsána.“
Kořen přiznává, že ve chvíli, kdy se problém objevil na stole, což bylo na přelomu let 2019 a 2020, začal uvažovat i o svém odchodu. Probrali to i v jejich politickém uskupení, které je jen lokálního charakteru, protože musel najít svého nástupce. „Přišlo mně to jako přirozené, nutné, etické a morální,“ uzavírá tuto pro něj už uzavřenou kapitolu života.
Důvodem rezignace byl spor o prodej bytů na říčanském Komenského náměstí, které postavilo město před více než 20 lety s pomocí státních dotací. Podmínkou bylo, že byty město lidem prodá nejdříve po 20 letech. Zároveň ale tehdy vznikly smlouvy o smlouvě budoucí, které nájemníkům zaručovaly, že po dvaceti letech budou moci byty odkoupit za 100 korun za byt. V souhrnu se přitom jedná o majetek za 84 milionů korun.
Starosta nemá volno nikdy
„Starostování vás pohltí úplně celým životem. Stranou dáte rodinu, musíte být pořád k dispozici, takže jsem třeba jel ze zahraniční cesty z partnerského města v Polsku, měl jsem odřízeno pár set kilometrů a k tomu vám pak, v neděli večer, zazvoní někdo na zvonek kvůli sousedské hranici.“
Někdy je tato práce v čele města podle Kořena těžká, ale pokud vidí „světlo na konci tunelu“ a nějaký cíl, tak mu to vždy energii dodalo. „Přestože se to asi nezdá, nikdy jsem nebyl tím, který by vystupoval nějak moc razantně. Někdy emoce samozřejmě vytečou, ať už na sociálních sítích, nebo na jednáních zastupitelstva.“
Přišedší
Říčany jsou součástí prstence kolem Prahy, který vznikl supurbanizací v 90. letech, kdy se upravovaly územní plány. Podle bývalého starosty ale dost bez rozmyslu. „Protože to vypadá, jako kdyby někdo s pastelkami v ruce řekl: Tohle pole by se mohlo změnit na rozvojovou stavební plochu a tohle zase už ne.“
Čtěte také
Jenže se tak v mnoha obcích zapomnělo na infrastrukturu, na školu nebo prostor pro obchody. „A najednou tam přestává fungovat komunita, což je třeba problém obce Květnice, která měla dřív jen pár čísel popisných, ale dnes je z toho pětitisícové městečko.“
Vladimír Kořen kdysi s manželkou koupili starší nemovitost, takže v Říčanech nejsou starousedlíkdy, ale, jak říká přišedší občané. Tehdy hrozilo, že tam vzniknou velké developerské projekty, snad se čtvrtí pro čtyři tisícovky nových obyvatel.
„Tento strach byl jedním z velkých hybatelů, proč jsem za občanské sdružení vstoupil do hry. Takže jsme připomínkovali územní plán a s radnicí jsme se snažili o nějakou komunikaci. Musím říct, že jsme tehdy narazili do zavřených dveří, takže pak zazněla věta: Když to chcete změnit, tak kandidujte. Tak jsme si se sousedem řekli, že to uděláme – a vyhráli jsme volby,“ dodává.
Celý rozhovor pořadu Hovory si poslechněte v audiu, ptal se Vlastimil Ježek.
Související
-
Po úraze jsem si říkal, proč já? Pak jsem začal sportovat a měl cíl, popisuje Ironman Honza Tománek
„Neřekl bych, že sport je pro mě kompenzací handicapu, spíš je to seberealizace. Dělat něco smysluplného a motivovat okolí,“ říká v pořadu Hovory.
-
Dcera Boženka se spinální svalovou atrofií je pro naši rodinu dar, zdůrazňuje otec Václav Hradilek
„Její pohybový vývoj byl velice opožděný. Boženka byla schopná na pár vteřin pást koníčky. A to bylo její pohybové maximum,“ přibližuje otec Václav Hradilek počátek nemoci.
-
Odkrývání historie Rusové chápou jako útok či projev nevděku za osvobození, míní historik Mrňka
Od 2. světové války národní aktéři stále nacházejí své kostlivce nejhoršího a nejkrvavějšího konfliktu ve svých archivech. Co z toho se týká Česka? Hostem je Jaromír Mrňka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
