„Nahým protestem“ proti diktátorovi. Ugandská feministka popisuje odpor vůči režimu Yoweri Museveniho
Ugandský prezident Yoweri Museveni letos zahájil už své sedmé funkční období. Pokud ve funkci vydrží do roku 2031, bude vládnout východoafrické zemi už 45 let. Kritici jeho režimu mluví o zastrašování opozice, zatýkání aktivistů i umlčování médií. Jednou z výrazných opozičních tváří je akademička, básnířka a feministka Stella Nyanzi, která byla hostem letošního festivalu Jeden svět, a o které vznikl dokument Žena, která dráždila leoparda.
„Slušný jazyk status quo nezmění,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. „Zdvořile prosit diktátora, aby zajistil léky v nemocnicích nebo elektřinu na porodních sálech, prostě nefunguje,“ dodává Nyanzi.
Právě kvůli vulgární básni namířené proti prezidentovi Musevenimu byla Nyanzi v minulosti zatčena. Ve vězení podle svých slov čelila ponižování i mučení. Dnes žije v exilu v Německu a obává se návratu domů. „Chci se vrátit do Ugandy, ale bojím se, že mě zatknou hned na letišti,“ říká Nyanzi.
Letošní volby, ve kterých Museveni podle oficiálních výsledků získal přes 70 procent hlasů, označuje za zmanipulované a silně militarizované. „Ulice byly plné vojáků, tanků a policistů s dlouhými zbraněmi,“ popisuje.
Podle organizace Amnesty International si povolební zásahy bezpečnostních složek vyžádaly nejméně šestnáct mrtvých a stovky zatčených.
TikTok, trollové a „armáda sociálních médií“
Jednou z hlavních platforem, kde Museveniho režim působí, jsou podle Nyanzi sociální sítě. Režim podle ní pronásleduje mladé lidi kvůli videím na TikToku a současně buduje síť placených online podporovatelů vlády.
Čtěte také
„Mladí nezaměstnaní lidé dostávají peníze za to, aby sledovali, kdo co říká online, a šířili propagandu,“ vysvětluje Nyanzi.
Právě mladí lidé přitom podle ní představují největší naději na změnu. Uganda patří k nejmladším zemím světa – mediánový věk obyvatel je kolem sedmnácti let. Současně ale země čelí masivní nezaměstnanosti mladých a hluboké chudobě.
„Svoboda projevu je pro mnoho lidí luxus, který si nemohou dovolit,“ říká Nyanzi. „Když riskujete, že přijdete o práci, bydlení nebo skončíte ve vězení, lidé se umlčí sami,“ dodává.
„Nahý protest“ jako forma odporu
Součástí politického odporu v Ugandě je podle Nyanzi také kultura takzvaného „nahého protestu“, během kterého se ženy, které jsou matkami, svlékají na veřejnosti.
Čtěte také
„Když mě neposlechnete, ukážu vám, odkud pocházíte,“ popisuje symboliku této tradice. V mnoha afrických společnostech je podle ní ženská nahota v protestu vnímána jako forma kletby a krajního vzdoru vůči genderové hierarcii.
„Pokud mě stát nedokáže ochránit, budu bojovat sama za sebe a za své děti,“ vysvětluje Nyanzi s tím, že její děti ji v této formě aktivismu podporují.
Popstar opozice
Hlavní tváří uganské opozice je dnes hudebník Bobi Wine – vlastním jménem Robert Kyagulanyi Ssentamu. Ten po letošních volbách uprchl ze země s tvrzením, že ho chtěl režim eliminovat.
Čtěte také
Jeho skladba Kyarenga z roku 2018 se postupně proměnila v symbol odporu proti Museveniho režimu. Ugandská média ji označují za „píseň boje“, která propojuje popkulturu s politikou.
Podle Stelly Nyanzi ale současná situace v zemi zůstává děsivá. „Kdybych mohla být doma v bezpečí, byla bych tam i teď,“ říká. „Jenže v bezpečí nejsem.“
Poslechněte si celý pořad Za obzorem v audiopřehrávači výše.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
