Náhradní mateřství nechceme zakázat. Chceme především zamezit obchodování s lidmi, ujišťuje předkladatelka novely Válková
Opozice žádá, aby za sjednání náhradního mateřství byly udělovány přísné tresty odnětí svobody. Mělo by se surogátní mateřství zakázat, nebo legalizovat? Předkladatelka novely Helena Válková (ANO) tvrdí, že chybí základní právní definice a je třeba tyto mezery začít vyplňovat, lékař Tonko Mardešič souhlasí, že je zákon třeba, ale nesmí dojít k úplnému zákazu.
„Výsledky práce ministerské komise pro náhradní mateřství jsou za mnoho let nulové. Pokud by aktivita současných předkladatelů novely vedla k rozumné úpravě náhradního mateřství, je nutné to přivítat,“ uvádí v Pro a proti uznávaný odborník na léčbu poruch plodnosti Tonko Mardešič.
Čtěte také
Podle něj ale nesmí norma vést k úplnému zákazu. „To znemožní těm nemnoha párům, pro které je náhradní mateřství jedinou možností, jak mít geneticky vlastní dítě, cestu k rodičovství.“
Poslankyně hnutí ANO, bývalá ministryně spravedlnosti a předkladatelka zákona Helena Válková připomíná, že v civilním právu platí, že co není zakázáno, je dovoleno.
„A v našem návrhu nikde není nic o zákazu náhradního mateřství, je tam pouze kriminalizace obchodování s lidmi. Náhradní mateřství nechceme zakázat, chceme ho pouze regulovat. Kriminalizujeme pouze mafie, organizované skupiny, které už teď jednají proti občanskému zákoníku,“ dodává právnička.
Připravujeme další úpravy novely, které umožní lékařům spolehnout se na zákon, a ne na výklady právních kanceláří pro případy možných sporů.
Helena Válková
Česká legislativa hovoří o náhradním mateřství pouze jednou větou v občanském zákoníku. „Ale protože absentuje legislativa, vydala odborná společnost doporučení, jak náhradní mateřství provádět, což je – a to zdůrazňuji – výjimečná léčba pro výjimečné případy. Tato doporučení jsou dodržována, takže tu rozhodně není žádný obchod s lidmi,“ ujišťuje lékař.
Já se jen obávám, abychom s vaničkou nevylili i dítě.
Tonko Mardešič
Kriminalizace náhradního mateřství se skutečně týká jen těch, kteří ji za zisk budou organizovat, tedy například budou vyplácet finanční odměny náhradní matce, upřesňuje Válková. „Potřebujeme jednoznačnou právní úpravu náhradního mateřství, aby to nebylo jen na doporučení lékařské společnosti.“
„Tam je tolik otazníků. Chybí například jednoznačná právní definice náhradního mateřství, nejsou stanoveny základní předpoklady pro náhradní matku a tak dále,“ vysvětluje poslankyně.
Čtěte také
Pakliže by ale nebylo možné osvojit dítě v rámci rodiny, tak by to znemožnilo, aby sestra sestře odnosila těhotenství. „Ale zrovna v těchto případech je altruismus na prvním místě,“ upozorňuje Mardešič.
Politička připomíná, že novela je jen prvním krokem. „Francie, Německo, Švýcarsko, skandinávské země vůbec náhradní mateřství neuznávají, což my nechceme, chceme regulaci. Připravujeme další úpravy novely, které umožní lékařům spolehnout se na zákon, a ne na výklady právních kanceláří pro případy možných sporů,“ shrnuje své legislativní snahy Helena Válková (ANO).
„Já se jen obávám, abychom s vaničkou nevylili i dítě. Pokud vznikne racionální právní úprava, všichni to přivítáme. Samozřejmě je základní problém, že matkou dítěte je náhradní maminka. A kdyby se narodilo třeba malformované dítě a genetičtí rodiče by měli problém s jeho osvojením, tak jde o situaci, která je bohužel v této chvíli neřešitelná,“ potvrzuje nutnost lepší právní úpravy Tonko Mardešič.
Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.
Související
-
Porodit cizí dítě. Náhradní mateřství pomáhá, zároveň vyvolává etické i právní otázky
Náhradní mateřství má různé motivace a rizika. Tématu se věnue redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu Veronika Hlaváčová.
-
Proč je teď tak populární náhradní mateřství? Odpoví Veronika Hlaváčová
Ročně se takto narodí desítky dětí ročně. Jak se cítí náhradní matka, která dítě 9 měsíců nosí a pak se ho vzdá? A může se od plodu během těhotenství citově odpoutat?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.