Nadužíváním antibiotik jsme si vyrazili zbraně z rukou, konstatuje europoslanec Poc (ČSSD)

3. duben 2018
Pavel Poc

Ve Spojeném království se objevil případ kapavky, na kterou nezabírala standardní léčba antibiotiky. O věci informovala ve velkém tamní média s tím, že jde o první takový případ potvrzený odbornými institucemi. Zároveň se rozproudila znovu debata o tom, zda účinnost antibiotik nenaráží na své hranice, a to především kvůli tomu, že se tato léčiva užívají v obrovském množství a bakterie si na ně vypěstovaly odolnost.

Europoslanec ČSSD Pavel Poc, člen Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, v rozhovorech a článcích upozorňuje na rizika spojená s klesající účinností antibiotik už poměrně dlouho. Případ muže z Británie se podle něj zdá být dokladem toho, že se na antibiotika nedá spoléhat v takové míře jako dřív.

„V tomto je Británie asi trošku opožděná. Český státní zdravotní ústav připomínal šíření rezistentních a multirezistentních kmenů gonokoka, který způsobuje kapavku, už někdy v roce 2009. Pak se v roce 2010 objevil multirezistentní kmen, citlivý na jeden jediný druh antibiotik, v roce 2013 už Světová zdravotní organizace doporučovala léčbu dvěma antibiotiky,” upozorňuje europoslanec.

„O existenci tohoto problému víme už opravdu dlouho,” shrnuje Poc. „Velká Británie o něm ví už také dlouho, takže mě překvapilo to mediální zděšení z věci, která je známá a kterou se odborná i laická veřejnost a politika zabývá,” říká.

Chemická válka

Jsme v situaci, kdy můžeme s jistotou říci, že plošně klesá účinnost antibiotik? „Nedomnívám se, že to lze říci takto obecně. Obecně můžeme říct, že je medicína, jak ji známe, ohrožená situací, kdy si i dřív běžné bakterie, které bylo snadné antibiotiky ošetřit, vyvíjejí rezistenci a multirezistenci. Naše schopnost zasáhnout, léčit jedním antibiotikem, je narušená,” odpovídá europoslanec.

Antibiotika

Problém s rezistentními bakteriemi narůstá. „Kromě rezistence na jedno antibiotikum se už vyvíjí rezistence na více antibiotik. V některých případech už na bakteriální kmeny zabírají jenom antibiotika poslední záchrany nebo komplikované způsoby léčby. Je to docela dobře dokumentováno například u tuberkulózy,” podotýká Poc.

„Antibiotika používají v zásadě několik cest, jak bakterii zničit. Útočí na buněčnou stěnu, membránu nebo například metabolismus. Bakterie proti tomu vyvíjejí obranu. Tato chemická válka je zcela přirozený přírodní proces. Neuváženým užíváním antibiotik jsme si zbraně vyrazili z ruky. Umožnili jsme bakteriím, aby si našli proti jednotlivým způsobům obranu,” vysvětluje člen Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin.

Jak se dá zamezit nadužívání antibiotik? Je nadějí vývoj nových antibiotik? Poslechněte si celé Interview Plus s europoslancem Pavlem Pocem >>