Nádorové buňky si invazi připravují

24. září 2010

Jako velcí vojenští stratégové se chovají buňky zhoubných nádorů. Přikazují buňkám kostní dřeně, aby se vydaly na výzvědné mise do zdravých orgánů a připravily tam podmínky pro invazi rakoviny.

Jednu z největších komplikací nádorových onemocnění představují buňky, které se uvolní z mateřského nádoru do krevního řečiště, nějakou dobu se toulají tělem a pak se usadí. Jejich zdrojem může být například kůže. Nové místo pobytu si vyberou třeba ve střevě nebo v mozku. Pro pacienta představují druhotné nádory čili metastázy vážné nebezpečí. Boj s toulavými nádory je o to složitější, že proces jejich vzniku není důkladněji prozkoumán.

Nádoroví "uprchlíci" pronikající do nových částí těla musí mít celou řadu vlastností, které buňky usedlé v mateřském nádoru postrádají. Metastáza vzniká podle velmi komplikovaného receptu. Na první pohled se zdá skoro nemožné, že se všechny podmínky sejdou v potřebné kombinaci. Už samotné oddělení buněk z mateřského nádoru vypadá velmi dobrodružně. Buňka uvolněná z nádoru se ocitá uprostřed turbulentního proudění krevního řečiště. Na první pohled nemá větší naději na přežití. Měla by být rozdrcena. Ale není. Následně musí rakovinná buňka přistát na místě, kde najde vhodné podmínky pro růst a množení. Takových míst je v těle překvapivě málo. Růstu nádoru na novém místě musí předcházet tvorba cév, jež zajistí přísun živin a kyslíku. A to je velmi náročný proces.

Proto je těžké odhadnout, jestli daný nádor vytvoří metastázu, nebo ne. Některé nádory po vyléčení jednou provždy zmizí. Jiné, na první pohled úplně totožné, se vrátí s početným rojem metastáz třeba i po deseti nebo i dvaceti letech. Nejnovější výzkum týmu Rosandry Kaplanové z newyorské Cornellovy university zveřejněný v prestižním vědeckém týdeníku Nature odhalil, že nádorové buňky nevytvářejí metastázu na zelené louce. Přicházejí na místo, které jim jiné buňky vybavily vším potřebným.

Američtí vědci vnesli pokusným myším do kůže nádorové buňky, které po zformování nádoru obvykle vytvářejí metastázu v plicích. Zjistili, že nádorové buňky vyslaly nejprve signál s "cestovním příkazem" pro zdravé buňky kostní dřeně. Kostní dřeň poslechla a vyslala do plic výsadek. Působil tam jako vojenští ubytovatelé, kteří připraví vše potřebné pro příchod vojska nádorových buněk. V přípravě nové tkáně pro potřeby nádoru si vypomáhají buňky kostní dřeně molekulami důležitými pro růst nových cév. Intenzivně se množící nádorové buňky vynikají obrovským apetitem, a jsou proto existenčně závislé na přísunu obřích porcí živin a kyslíku. Hustá síť cév vytvořená na příkaz buněk kostní dřeně je proto přesně to, co rakovinné buňky potřebují. Ne náhodou se v těle pokusných myší stěhovaly buňky nádoru z kůže přesně na ta místa v plicích, která jim připravili "buněční ubytovatelé" z kostní dřeně.

Molekuly, které slouží k vzájemné domluvě mezi nádorovými a zdravými buňkami, zatím vědci neznají. Jakmile však do jejich jemného přediva proniknou, nabídne se jim možnost nebezpečné pakty nádorů s kostní dření narušit. Nepodaří se tak asi zničit již vytvořené metastáze. U některých typů rakoviny se však zřejmě lékařům povede tvorbě metastáz zabránit.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.