Naděje
Naděje. Je to slovo, které jsem slyšela při natáčení mého dokumentu o Václavu Havlovi nejčastěji. Byla to nit, která se proplétala všemi rozhovory. Byla to nit, která spojovala zdánlivě nesourodou trojici hlavních postav.
Hlavní ženskou hrdinkou dokumentu „Naděje“ je Magdaléna Vášáryová. Respektovaná herečka, pro jejíž herecký um je synonymem role Markéty Lazarové. Kdo ji nezná, mohl být překvapený jejím náhlým ukončením herecké kariéry a přerodem na diplomatku a političku v devadesátých letech minulého století. Méně byl překvapený ten, kdo ji znal jako zapálenou socioložku, jednu z prvních na Slovensku, a sebevědomou intelektuálku. Magdaléna Vášáryová vyrůstala od dětství v intelektuální prostředí, otec i maminka byli učitelé. Její hodnoty, postoje i politické názory tříbilo prostředí lidí kolem filmu i její životní partner Milan Lasica. Od časné dospělosti ji zajímalo dění ve společnosti. Za její životní proměnou, které nikdy nelitovala, stál právě Václav Havel. A byl jí po celou dobu velkou oporou.
Druhým hrdinou mého dokumentu je Tomki Němec. Slavný fotograf a nositel prestižní ceny World press foto. Je jedním z mnoha, který si za téma svých fotografií zvolil Václava Havla. Je ale jedním z mála, kdo vytváří jeho reálný obraz a jehož fotografie jsou právem oceňovány odborníky za vysokou kvalitu a autenticitu. Focení Václava Havla věnoval podstatnou část svého života. Fotil ho na různých místech Světa, v nečekaných životních situacích, strávil po jeho boku ohromné množství času. Podobný vztah má i s objektem svého druhého velkého tématu, s Karlem Schwarzenbergem. Stačilo málo a stal by se fotografem dvou prezidentů.
Třetím hrdinou je Zdeněk Bárta. Evangelický kněz, kterého po sametové revoluci zlákala politika. Znal Václava Havla od sedmdesátých let minulého století. Byl pro něj nadějí, že má cenu čekat na lepší časy. A také vzorem člověka, který ve svých názorech a postojích neuhýbá. Politika v hektickém porevolučním čase dávala prostor pro jejich alespoň letmá setkávání. Inspirací a vzorem mu zůstal dodnes.
Zdeněk Bárta byl jediný, kterého jsem před natáčením neznala. Důvěřovala jsem, a nutno říct že správně, radě svého bývalého kolegy a přítele Martina Vidláka. I on je jedním z mnoha, komu Václav Havel změnil život. V současné době pracuje v Knihovně Václava Havla. Po jeho boku stál jako jeho spolupracovník v soukromé kanceláři do posledních dní. Práce pro Václava Havla a o Václavu Havlovi se mu stala životním posláním. Při vzniku dokumentu mi byl cenným pomocníkem a rádcem.
18. prosince to budou dva roky, kdy naší zemí otřásla zpráva, že Václav Havel zemřel. Dny následující přesvědčili i velké skeptiky, že v lidech v naší zemi zanechal Václav Havel obrovskou stopu. Poslední dva roky se u nás neděje mnoho dobrého. Touhu lidí vrátit zpět „staré časy“ jako kdyby odhalily poslední prezidentské volby. Nakolik si „Havlovství“ ponecháme a necháme se jím ovlivňovat i nadále, je jen na nás. Kolik pro změnu k lepšímu v naší společnosti, třeba i inspirováni Václavem Havlem, uděláme, je jen na nás. Naději máme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
