Načasování ruských explozí v Kyjevě pravděpodobně nesouvisí s návštěvou české vlády, míní Petráš z Univerzity obrany

O výbuších v Kyjevě od pondělního rána informují ukrajinští představitelé i místní média. Podle starosty města Vitalije Klička exploze zasáhly kritickou infrastrukturu.

„V takové situaci je bezpečnost pohybu vládních činitelů pro bezpečnostní složky skutečnou noční můrou. V době míru je situace naprosto odlišná a je těžké říct, zda lze v tomto případě počítat s účinnou ochranou z ukrajinské strany,“ popisuje Zdeněk Petráš, který je plukovníkem generálního štábu v záloze z Univerzity obrany v Brně.

Podle něj by však útok na místo jednání neměl pro ruskou stranu žádný pozitivní přínos. Zároveň načasování explozí pravděpodobně nesouvisí s návštěvou české vlády, a tudíž nejde o žádný diplomatický signál. Podle Petráše by byly útoky vedeny se stejnou intenzitou i v případě, že by se současná jednání nekonala.

O čem se bude jednat

Zastoupení ministrů na kyjevském jednání by mělo reprezentovat všechny hlavní oblasti, o kterých chce česká vláda s ukrajinskou stranou jednat. Vzhledem k českému předsednictví by vláda měla mít možnost výsledky jednání převést i na evropskou úroveň.

Čtěte také

Karel Barták: EU nadále rozhodně jednotná v podpoře Ukrajiny, znepokojeně váhající, pokud jde o Čínu

„Naši rezortní ministři momentálně předsedají formacím v Radě EU, což je v této situaci velice důležité. Tím pádem nejde už jen o bilaterální schůzky většiny vlády s ukrajinskými protějšky, ale taky o moment, kdy můžou naši ministři výsledky jednání přenést na evropskou úroveň,“ vysvětluje člen zahraničního výboru a předseda pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Ondřej Benešík (KDU-ČSL).

Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) by předmětem dnešních jednání mezi českými a ukrajinskými ministry mělo být i zapojení českých nevládních organizací a firem do poválečné obnovy Ukrajiny. Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce zase jednat o současných výzvách spojených s migrací.

Měli bychom zmenšit byrokracii na hranicích, protože dnes tam vlaky váznou týden i více.
Petr Krogman

„Jde například o propojení systému databází nezletilých uprchlíků tak, abychom věděli, kteří lidé se v Česku nachází, a aby nezletilí nemohli být využívaní. Zároveň by měl ministr Jurečka jednat i o humanitární pomoci vnitřně vysídleným uprchlíkům,“ doplňuje Benešík.

Česká pomoc s vývozem zemědělských produktů z Ukrajiny

Tématem jednání ministrů v Kyjevě může být i ruské vypovězení účasti na dohodě o vývozu zemědělských výrobků z Ukrajiny po moři a následné kroky, kterými může Česko Ukrajině s exportem pomoct. Podle Petra Krogmana, který je prezidentem ukrajinsko-české obchodní komory, existují tři zásadní body, v nichž může Česko zasáhnout.

Čtěte také

Společné nákupy plynu jsou jedním z cílů EU. Zejména pro menší ekonomiky by mohly být velmi výhodné, míní analytik v oblasti energetiky Gavor

„Jde především o suchozemský transport. V první řadě bychom měli zmenšit byrokracii na hranicích, protože dnes tam vlaky váznou týden i více. A nejde jen o vlaky, ale i o nákladní automobily.“

„Druhým bodem je navýšení kapacit překladišť, ať už jsou na ukrajinské, slovenské, nebo polské straně. Ty často spravují firmy, které ani nemají potřebné vybavení. Třetím krokem by pak mělo být zprůchodnění železnic a upřednostnění dopravy nákladního zboží, potravin a energií před osobní dopravou,“ říká Krogman.

Podle Benešíka budou o zmíněných krocích politici jednat. Zároveň ale upozorňuje na to, že Česko v pomoci nesmí zůstat samo. „Náš ministr zemědělství, popřípadě dopravy, může tuto záležitost přenést na úroveň Rady EU. To bude zásadní moment pro vyřešení těchto otázek,“ dodává Benešík.

Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.