Nabídka pro "cvičenější oko"
Pokud budete chtít vidět místo, které tak trochu prozkoumá, jak dobře se umíte dívat, pak si to určitě namiřte do Zbraslavic.
Zřícenina stojí na soukromém pozemku, je třeba se na návštěvě domluvit, ale za trochu té námahy stojí, jak vám ostatně dokáže profesor Tomáš Durdík z Archeologického ústavu AV ČR.
Nejprve se vraťme do minulosti a navštivme Zbraslavice tak, jak je viděl August Sedláček ve své knize Hrady, zámky a tvrze království Českého.
"Za kostelem Zbraslavským, jehož stará stavba ze všech památek ve Zbraslavicích se nacházejících nejvíce zajímá, blíže pivováru spatřují se skrovné zbytky bývalé tvrze a později zámku. Jsou na konci téhož ostrohu, na něm kostel stojí. Příchozí přibližuje se, hned ze šedivých kusých zdí pozná, že jest na starožitném tvrzišti. Pod ním, avšak ještě na návrší jest pastviště, které povstalo srovnáním bývalých náspů, ač nebylo-li to nějaké předhradí. Na severní straně tvrziště ještě se spatřuje násep s příkopem; také na východní straně ho ještě čásť zbyla. Kudy se přichází na tvrziště, jest již příkop spadlým rumem zasypán. Na místě tvrze stojí dvě zděná stavení (kolny a kovárna), vystavěná z kamene na tvrzišti sebraného, ale bez použití hradeb. To se seznává odtud, že jsou zříceniny starých zdí a hradeb mimo toto stavení."
Jaké jsou Zbraslavice dnes? Pozornému návštěvníkovi mohou ještě leccos prozradit...
Majitelé z ústraní
Zbraslavice stojí v našich dějinách trochu v ústraní. Znovu otevřme knížku Hrady, zámky a tvrze království Českého:
"Zbraslavice připomínají se již v třináctém století. Rudolf, držitel jich, byl jeden z desíti purkrabí, které král Přemysl k řízení Pražského hradu ustanovil.Roku 1316 je řeč o Janovi a Zdeslavovi ze Zbraslavic, kteří měli tehda nějaké soudy. Roku 1340 připomíná se Jaroslav ze Zbraslavic. Ten tuším, je předek těch, kteří nosili na štítě své sekerek přeložených a erbem tím ozdobili svorníky Zbraslavského kostela, který Jaroslav vyzdvihl. Jaroslav prodal roku 1351 statek svůj Želetice na Moravě a připomíná se roku 1363 sám třetí jako pán podací zdejšího kostela. S tím totiž podávali Jan z Kolovrat a Zdeněk ze Zbraslavic. Jarošovým, tuším, synem byl Oldřich, jenž založil roku 1377 kaplanství ve Zbraslavicích a je dostatečně nadal."
O majitelích Zbraslavic jsme si povídali také s profesorem Tomášem Durdíkem.
Proč jsou Zbraslavice skryté?
Jedním z důvodů může být fakt, že zřícenina je na soukromém pozemku a návštěvu je potřeba si domluvit. Dalším důvodem pak je, že Zbraslavice jsou málo známé i mezi samotnými odborníky.
Zánik Zbraslavic
Přestože archeologický výzkum hradu nikdy neproběhl, o Zbraslavicích leccos víme. Své informace měl také August Sedláček:
"Barbora Eliška ovdovělá hraběnka Věžníkova statek Zbraslavský roku 1712 skoupila, ale prodala jej zase roku 1718 Oldřichovi Vltavskému z Manšvertu.Po nějakém čase nabyl Zbraslavic Ferdinand František z Říčan a prodal je Janovi Gothardovi hraběti z Bredy. V letech 1738 - 1752 drželi Zbraslavice Dýmové ze Stříteže, a pak následoval Jan Karel svobodný pán Vernier, po jehož smrti je František Čejka z Olbramovic koupil.Okolo roku 1777 přešly v držení Trautmansdorfů, za nichž zámek zdejší zkázu vzal. Roku 1809 totiž vyhořel, tak, že odtud obýván nebyl. Spuštění jeho následovalo pak tak rychle, že v několika desetiletích s povrchu zemského zmizel."
Současné informace nejsou moc odlišné...
Výjimka potvrzující pravidlo
Mnohokrát už v našem seriálu zaznělo, že střední Čechy jsou místem, které je doslova "zahradováno". Zbraslavice ale mohou nabídnout svou výjimečnost...
V příštím díle...
V Zrcadle s premiérou 12. června už se vydáme na pozůstatky hradu, který ve svém okolí nabízí hned několik dalších zajímavých míst. Jedno z nich už jsme navštívili. Tentokrát se vydáme na druhý břeh řeky Sázavy, kde stojí Hláska. I takový název získali během let Zlenice.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
