Na záchrankách chybí 400 lékařů. Změní to legislativa?
V České republice je kritický nedostatek lékařů ve zdravotnických záchranných službách. Chybí jich zhruba 400. Loni na podzim se podařilo díky nové vyhlášce zařadit urgentní medicínu mezi základní obory.
To by mělo umožnit přijímat na záchranné služby a na urgentní příjmy nemocnic mladé lékaře a absolventy lékařských fakult. Jenže změnu neschválilo Ministerstvo zdravotnictví, respektive vzdělávací program.
Na Plzeňsku je situace jiná. Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje má v ČR unikátní systém vzdělávání mladých lékařů. Díky němu k ní za poslední 4 roky nastoupilo 8 nových doktorů medicíny.
Ředitel zdravotnické záchranné služby Roman Sviták zaučuje přímo v sanitce mladou lékařku Petru Trdličkovou, která má základní obor všeobecné praktické lékařství a na záchrance bude pracovat příští rok.
„Můžete se setkat se vším, přes zranění, různé interní diagnózy, až po psychiatrické pacienty. Opravdu pestré. Blížím se ke dvouleté lhůtě, kdy budu moct příští rok pracovat samostatně. V režimu starší a mladší lékař,“ vysvětluje Petra Trdličková.
Vzdělávací program přípravu zjednodušuje
Vedoucí lékařkou Vzdělávacího střediska je Kristýna Junková a na Zdravotnické záchranné službě pracuje 4 roky. „Já jsem měla jinou situaci. Pracovala jsem v nemocnici a ve svém volném čase jsem chodila na záchrannou službu se učit to, co teď můžou lékaři zkoušet v pracovní době. Mají to jednodušší.“
Kdyby tehdy existoval speciální vzdělávací program, uvítala by to. Dvouletý vzdělávací program mohou na záchrance absolvovat mladí lékaři po ukončení studia na lékařské fakultě. Jak vysvětluje ředitel záchranky Roman Sviták, v nemocnici se připravují na základní atestaci v oboru, kromě toho chodí jednou za týden na záchrannou službu.
„Od roku 2010 vychováváme na záchranné službě lékaře přímo po fakultě. Jsme schopni přijmout každým rokem 2 lékaře, kteří se připravují 2 roky, někdo 3 až 5 let v nemocnici na základní atestaci v oboru. Všichni tito lékaři mají atestaci z oboru a můžou po 2 letech samostatně sloužit na záchranné službě na Borech v systému starší a mladší lékař. Důležité je lékaře zaplatit, protože chceme naše lékaře, zkušené a vzdělané.“
Na světě je vyhláška, která zahrnuje urgentní medicínu mezi základní obory a čeká na schválení vzdělávacího programu. Až začne všechno fungovat podle nových pravidel, měla by se situace na záchrankách zlepšit. Ta plzeňská se rozhodla zareagovat na nedostatek lékařů po svém.
Plzeňský kraj záchrannou službu podporuje
Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje je jedinou v České republice, která se výchově lékařů věnuje. Recept je jednoduchý. Lékaře získat a zaplatit. Od roku 2015 je možnost získat na lékaře rezidenční peníze. „Každý rezident bude mít 70 % platu ze státních peněz. A za 2 roky lékař může samostatně pracovat.“
Ředitel Roman Sviták nesouhlasí s paramedickým systémem, podle kterého by se měly záchranky obejít bez lékařů. K pacientům by jezdil školený střední zdravotnický personál. Na tento systém by naše republika mohla naběhnout v horizontu 5 až 10 let.
„V Plzeňském kraji jsme názoru opačného. Lékař do první linie patří, protože 40 procent pacientů závažně stonajících lékaře na místě potřebují. Vyzýváme ostatní kolegy, aby se přijeli podívat do Plzně, máme čtyřletý recept na vzdělávání mladých lékařů, Nechceme, aby ČR přešla na paramedický systém. Nejsem schopen si představit, že by na závažně stonající dítě vyjížděla zdravotní sestra.“
Výchova jednoho lékaře stojí ročně 400 000 korun z rozpočtu Plzeňského kraje coby zřizovatele. Podle hejtmana Václava Šlajse z ČSSD se v tomto oboru vynaložené peníze, obrazně řečeno, stokrát vrátí. Díky zachráněným životům.
„Záchrana lidského života je to nejcennější, co máme. Plzeňský kraj vynakládá 240 000 000 ročně a jsme rádi, že kromě mezd peníze plují i na systém vzdělávání. Bylo by dobré, aby v celé republice vzdělanost záchranářů byla na úrovni.“
Podle Marka Slabého, předsedy Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky a ředitele Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje je situace kritická v krajích, kde nemají fakultu nebo fakultní nemocnici, především v příhraničních regionech. „V současné době chybí asi 400 lékařů v celé České republice.“ Problém částečně řeší externí lékaři.
Kde to tedy vázne? Proč není ještě schválený zmíněný vzdělávací program?
Podle náměstka ministra zdravotnictví Josefa Vymazala je vzdělávací program připravený. „My jsme museli počkat, jak bude vypadat novela zákona 95 z roku 2004 o postgraduálním vzdělávání lékařů. Tato novela byla schválena poradou vedení ministerstva 10. listopadu, nic tedy nebrání na vzdělávacím programu intenzivně pracovat.“
Vzdělávací program by mohl být schválený v prvních měsících příštího roku. To by časem umožnilo i vznik urgentních příjmů v krajských nemocnicích. Přechod na paramedický systém u nás nehrozí. „Paramedický systém není pro země střední Evropy typický, nikdy zde nefungoval a my se budeme všemožnými způsoby bránit, aby tento systém v naší republice nevznikl,“ uzavírá Josef Vymazal.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
