Na vánočním trhu zřejmě nebude dost kostiček stavebnice Lego
Mluvčí dánské společnosti Lego podle britského listu Guardian varoval, že výroba sice jede na plné obrátky, ale přesto nedokáže uspokojit poptávku po stavebnicích na vánoční trhy.
Vůbec největší výrobce hraček, který objemem výroby dokonce předstihl amerického giganta Mattel, má potíže s uspokojováním poptávky už několik měsíců.
„Zájem zaskočil naše obchodní oddělení i plánovače,“ přiznal mluvčí Lega Roar Trangbaek. V první polovině roku narostly zisky dánské firmy o 18 procent a v přepočtu činí obrat 51 miliard korun, upozorňuje Guardian.
Ačkoli společnost, kterou dodnes vlastní potomci zakladatele Ole Kirka Kristiansena, investovala loni více než 3 miliardy dánských korun (v přepočtu skoro 11 miliard korun českých) do nových továren, kostičky jsou nedostatkovým zbožím dokonce i v Dánsku a Kanadě.
Obrat by měla přinést mamutí továrna v čínském Ťia-singu, ležícím sto kilometrů od Šanghaje. Ta ale bude hotová až v roce 2017, a navíc uspokojí hlavně asijskou poptávku. „Kromě toho má Lego továrny v Dánsku, Maďarsku, Česku a Mexiku,“ připomíná Guardian.
Britský Daily Telegraph si ale všímá, že image firmy trápí něco víc než jen nedostatečné kapacity. Plastikové kostičky z akrylonitril-butadien-styrolu jsou dnes cennější než zlato a mluví se o nich jako o vítaném investičním nástroji.
Termoplastický průmyslový kopolymer je totiž odolný a zároveň jej lze přesně odlévat do nejrůznějších tvarů. „Mnozí rodiče o jeho vlastnostech vědí své, když v dětském pokojíku potmě šlápnou bosou nohou na pohozenou kostičku,“ míní Telegraph.
Problém je ale podle listu jinde. Dánský výrobce v honbě za zisky rezignoval na důmyslnost svého výrobku.
Na světě je dnes tolik kostiček Lega, že na každého obyvatele planety jich připadá 86. A oznámení, že z Lega bude nedostatkové zboží, vyvolá nákupní horečku a možná i hysterii.
Přesto jsme svědky ústupu od konstrukční hravosti, kterou se kdysi firma pyšnila. „Nyní nabízí elfy, Gandalfa a záplavu tematických, jinak nevyužitelných postaviček,“ píše Telegraph.
Kdysi nevinné Lego navíc neuniklo ani pozornosti organizovaného zločinu – v americkém Phoenixu dopadli celý gang, který se specializoval na stavebnice.
V Austrálii zaznamenali přepadení několika specializovaných obchodů, v USA se kradou celé kamiony se stavebnicí Lego. „Hračka určená výhradně pro děti se stala vulgárním objektem hrabivosti a snahy po rychlém zbohatnutí,“ lamentuje Telegraph.
Ještě horší ale podle listu je, že Lego sice kdysi bylo nevinnou zábavou, ale nikdy ne hloupou.
Chceme-li však dnes hmatatelný důkaz o infantilizaci kultury, stačí se podívat právě na Lego. Bývala to důmyslná hračka. Dnes je ve vleku hollywoodských trháků. Nabízí postavičky známé z filmů a – s prominutím – hloupne.
„Možná je po obchodní stránce silnější než panenka Barbie, ale rozhodně už není chytřejší,“ míní komentátor Telegraphu.
Dějiny hry jsou přitom hluboce svázány s evropským pojetím vzdělání a se skandinávskou etikou designu. V roce 1840 Friedrich Fröbel zavedl termín Kindergarten, což byl geniální termín naznačující možnosti kolektivního růstu, rozvoje.
A vytvořil první systém kostiček, s nimiž se v jeho zahradě poznání mohly děti rozvíjet. Zásadně ovlivnil amerického architekta Franka Lloyda Wrighta a celý Bauhaus, který do svého loga zvolil právě barevné kostky.
O sto let později dánský tesař z Jutska Ole Kirk Kristiansen zahájil pokusy s umělou hmotou. Lego si patentoval 28. ledna 1958, přičemž jméno je zkrácenou verzí dánských slov s významem „hrát si dobře“.
Šlo o kondenzovanou podobu skandinávského sociálního uvědomění. Kristiansenovo Lego bylo prosté, ale mimořádně důmyslné.
Kostičky 16krát 16krát 9,58 milimetrů s tolerancí na dva mikrony byly neuvěřitelně přesné. Povzbuzovaly inteligentní volbu struktur a kultivovaly dětskou fantazii daleko lépe než Mistr Yoda a další figurky z Hvězdných válek.
Hra s kostičkami zasévala do dětského intelektu první vjemy a zkušenosti s přesností a kvalitou.
Dnes sice děti automaticky sáhnou po tematické stavebnici Lega s Velkou automobilovou loupeží, ale dostat ze hry maximum dříve vyžadovalo čas, práci, trpělivost a vynalézavost. Není náhodou, že stavebnice si vyžádalo mimo jiné Guggenheimovo muzeum.
Problém s hollywoodskými tematickými stavebnicemi – a dokonce i technickými či architektonickými sériemi – je v tom, že vyžadují postup přesně podle návodu a zcela potlačují někdejšího svobodného ducha Lega.
Prosté kostičky vyžadovaly po dětech představivost a schopnost rozlišovat. Byl to otevřený systém, v němž mělo dítě plnou svobodu testovat své vlastní ideje.
Dnes nám Lego prodává médii diktované tematické fantazie, vycházející především ze světa filmu. Anebo po nás rovnou chtějí, abychom postavili kamion Mercedes nebo Formuli 1. Dětská fantazie je vedlejší.
U dosud nerozvinutých osobností se povzbuzuje touha po luxusu a okázalosti. „To tam je učení metodou pokus-omyl a rozvoj vlastní zkušenosti,“ stýská si Daily Telegraph.
V dnešním hektickém světě jakoby nebylo místo pro jednoduchost a prostotu. Lego je dnes smutným potvrzením úplně jiného principu – totiž že pohrdání všeobecným vkusem a inteligencí se vyplácí.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
