Na útěku a ve skrýších. Příběh Gily Fatranové
Letos v listopadu natáčel filmový štáb Paměti národa/sdružení Post Bellum v Izraeli. Zaznamenali jsme mnoho podrobných výpovědí lidí, kteří se narodili v někdejším Československu, byli pak jako Židé pronásledováni a v letech 1940-1949 se různými cestami dostávali do Palestiny.
Patří k nim i Gila Fatranová, historička, která dnes žije v Tel Avivu - jejímu osudu jsou věnovány nedělní Příběhy 20. století.
Gila Fatranová přišla na svět 8. prosince 1929 ve slovenských Michalovcích, kde Židé tvořili asi čtvrtinu obyvatelstva. Tehdy se ovšem jmenovala Ela Goldsteinová - narodila se jako nejmladší ze šesti dětí Jehudy a Sáry Goldsteinových.
Když se rozpadlo Československo, vznikl samostatný Slovenský štát a začaly persekuce Židů, snažili se členové rodiny přežít, uniknout internaci a následné deportaci do vyhlazovacích táborů. Mladičká Gila Fatranová byla spolu se svou švagrovou a jejím malým synkem v Maďarsku, poté se musela vrátit na Slovensko, kde se schovávala na nejrůznějších místech.
Vzpomíná například, jak našla úkryt pro dvouletého synovce Lacka, ale pak se ještě vrátila do jednoho z tajných bydlišť pro pár věcí: „Vedle byl hostinec, a když jsem vycházela z domu, slyšela jsem, jak majitel té hospody říká větu: ´To je ona! To je ta dívka, kterou hledáte!´
Pak přede mnou stál nějaký gardista… a povídá: ´Půjdete s námi!´ Odvedli mne do bytu na druhé straně ulice a tam už bylo plno pochytaných Židů. Zavřeli nás a nechali na stráži vojáka s puškou na rameni. Nejdřív jsem si obhlédla místo, ale zjistila jsem, že okna jsou ve zvýšeném přízemí, tak vysoko, že kdybych vyskočila, polámala bych si nohy…
Ale najednou začal poplach, protože tehdy se bombardovalo. Dívala jsem se klíčovou dírkou, co dělá ten voják, a on před dveřmi kvůli poplachu nestál. Tak jsem otevřela a vyběhla na ulici, která byla plná lidí. Ztratila jsem se v tom davu.“
Příběh Gily Fatranové je plný podobných náhod, díky nimž se jí podařilo přežít. Většina jejích blízkých včetně chlapce Lacka to štěstí neměla.
Po válce se Gila Fatranová, aktivní v hnutí Hašomer Hacair, odstěhovala do Izraele a působila pak na jeruzalémské universitě.
Zkoumala slovenský antisemitismus v letech 1848-1918, publikovala v různých světových historických časopisech.
Je také členkou komise při památníku Yad Vashem, která projednává žádosti o přiznání titulu Spravedivý mezi národy.
Na Slovensku vyšel překlad její knihy Boj o přežití (podrobnosti například zde).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
