Na Slovensku testují nový bioplast, který se rozloží i v obyčejném domácím kompostu
Plasty tvoří podle OSN 90 % znečištění světových oceánů. Přestože ale existují stovky druhů bioplastů, odborníci upozorňují, že jejich šetrnost k přírodě je často sporná.
„Pod pojmem bioplasty se skrývá celá škála materiálů, které se výrazně liší v užitkových i ekologických vlastnostech. Příkladem jsou třeba oxobiodegradabilní plasty, které už dnes EU zakázala. Ukázalo se totiž, že jsou závadné a produkují mikroplasty,“ vysvětluje Pavol Alexy z Fakulty chemické a potravinářské technologie Slovenské technické univerzity.
Není bioplast jako bioplast. Předpona „bio“ nutně neznačí rozložitelnost v přírodě, vysvětluje chemik

V současné době existuje na 300 druhů bioplastů. Tento pojem ale může vzbuzovat někdy falešnou představu, že jde o ekologický a v přírodě snadno odbouratelný materiál.
Tým Pavola Alexyho čeká na patent druhé generace vlastního bioplastu, který má dobré užitkové vlastnosti a přitom se rozloží i v obyčejném domácím kompostu. Jednou ze složek výroby navíc může být i použitý fritovací olej, což dává slovenskému výzkumu další ekologický rozměr.
K otázce rozložitelnosti prý tým vědců přistupoval od začátku nekompromisně. „Nechtěli jsme žádné polovičaté eko-řešení. Všechny suroviny jsou z obnovitelných zdrojů a aditiva, která používáme, jsou biologicky rozložitelná. Z našich plastů zůstane voda, CO2 a biomasa,“ říká výzkumník.
Aktuálně se bioplast ze Slovenska testuje na rozložitelnost v mořské vodě. A i když se zatím testy jeví nadějně, Pavol Alexy se obává, že ve chvíli, kdy lidstvu představí plast rozložitelný v mořské vodě, nezodpovědní lidé začnou do moře vyhazovat všechno. „Nevím, jestli je to dobrá cesta, protože v oceánu to prostě nemá co dělat,“ uzavírá.
Ve druhé části pořadu se dozvíte, co se děje s obsahem hnědých popelnic na bioodpad a zda je vhodné do nich vhazovat i rozložitelné sáčky. Ředitel odboru odpadu ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart také představí kampaň „Dost bylo bioplastů“ a vysvětlí, proč jsou z pohledu ministerstva bioplasty nevyhovující.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.