Na Slovensku letí jiný typ literatury než hledání sebereflexe v historii, myslí si spisovatel Juščák
Slovenský spisovatel Peter Juščák věnoval svůj román A nezapomeň na labutě tématu gulagů a ženám, které byly do sovětských lágrů násilně zavlečeny z různých koutů střední Evropy.
Hlavní hrdinka Irena Kalaschová zásahem stalinské moci ztrácí rodinu. Je postavena před volbu dát svého syna k adopci, ztratit na něj právo i možnost ho kdy znovu najít za cenu, že ho čeká ‚jistější budoucnost‘ než v sovětském dětském domově, kam by byl umístěn.
Každý osud odvlečených by si zasloužil být sepsaný do románu. Bylo by to velmi mnoho příběhů.
Peter Juščák
„Myšlenka na tuto životní situaci byla hlavním spouštěcím mechanismem a důvodem, že jsem se rozhodl právě pro tento příběh. Navštěvoval jsem reálného Jána Kalasche několik let. Máme hodiny a hodiny nahrávek, kdy jsem ho někdy až znásilňoval k tomu, aby si vzpomněl na velmi vzdálené chvíle po svém narození. A on se tím snažil dostat do svého hlubokého nitra a vyprávěl. A jeden z příběhů byl právě o rozhodování jeho matky,“ vysvětluje.
Helena Frischerová strávila 10 let v gulagu. Stala se předobrazem hrdinky z románu Jiřího Weila
Masa osudů
Podle Juščáka je velmi těžké dělat statistiky zavlečených lidí, kteří se z táborů nevrátili. Podobně tak upozorňuje na různé kategorie vězňů, například válečných zajatců.
„Z této masy vybrat čísla je složité,“ poznamenává a v souvislosti s dalším příběhem zavlečeného, který zaznamenává v Kazachstánu už téměř osmnáct roků, říká: „Zájem veřejnosti je tak žalostný, že se na tom velmi těžko pracuje.“
Jaké bylo přijetí románu slovenskou čtenářskou obcí? „Na Slovensku letí jiný typ literatury. Jako v každé společnosti, která není nastavená tak, aby se hrabala ve své minulosti a hledala sebereflexi. To platí tedy i pro Slovensko. Čitatelé, které kniha oslovila, mně ale telefonovali a nebo posílali esemesky. Jednoduše potřebovali sdělit, že to četli. Stalo se mi to poprvé a byla to pro mě největší pocta,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor Vladimíra Kroce s jeho hostem. Peter Juščák mimo jiné ozřejmí, co ho přivedlo k psaní publicistických článků a později beletrie věnující se zkušenostem odvlečených do gulagů.
Související
-
Komisaři NKVD poděkoval za „dětský trest“ tří let v gulagu. V...
V malé místnosti seděl u stolu lidový komisař NKVD. Výpověď vězně Dimitrije Popjuka zapisoval tužkou na zežloutlé a omačkané papíry. První otázka: „Proč jste přešel...
-
Příběh Věry Sosnarové: chceme historii rozumět skrze fakta, nebo potřebujeme dramatická vyprávění?
Vinohradská 12 s dokumentaristou Janem Plachým. Ten jako první konfrontoval údajnou pamětnici gulagů Věru Sosnarovou se zjištěními historiků, kteří její příběh zpochybnili.
-
Tamara Petkevičová prožila sedm let ve stalinském lágru. Syn se jí narodil za ostnatým drátem
Čtenáři Alexandra Solženicyna se mohou domnívat, že o fungování stalinských lágrů vědí vše. Jenže vycházejí texty, které překvapí. Patří k nim i próza Tamary Petkevičové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
