Na pivní svařák jsou v Polsku hrdí. Má pěnu i říz, ale voní po hřebíčku a pomerančích

Dobré teplé pivo. U nás to zní spíš jako oxymoron, ale v Polsku patří svařené pivo k nejoblíbenějším nápojům na zahřátí. V jednom z wroclawských minipivovarů se i nedůvěřivý český konzument může přesvědčit, že obavy ze špatného chuťového zážitku jsou úplně zbytečné.

Jsme v pivovaru Zlatý pes, který se nachází v původně středověkém domě na wroclawském starém rynku. „Všechno tady děláme ručně, v malém měřítku a pouze pro účely naší restaurace,“ říká sládek Łukasz Szwed.

O psu se zlatým srdcem

Sedíme u stolu v krásném historickém sklepení domu, s jehož názvem se pojí legenda.

Čtěte také

„Mistr zedník, který na tomto domě pracoval, měl psa. Ten za ním vždy přicházel do práce a odváděl ho domů. Mistr ale jednoho dne spadl z lešení a zemřel. Pes měl svého pána tak rád, že ještě několik let poté ho sem přicházel hledat, aby ho odvedl domů. A na památku svého „zlatého srdce“ se dostal do erbu domu,“ vypráví Łukasz.

Dnes je tady minipivovar, ale protože jsme v památkové rezervaci, úřady vybudování váren piva nepovolili. Část piva se proto sice vaří přímo v restauraci, na kvašení a zrání se ale musí přečerpávat jinam – do garáže. 

Łukasz Szwed, sládek wroclawského minipivovaru Zlatý pes

Jak vysvětluje Lukasz, jinde než o tři budovy vedle to jednoduše nešlo. Obě části minipivovaru spojuje potrubí, které k nelibosti souseda advokáta vede pod jeho kanceláří.

Svařák, který má pěnu i říz

Łukasz Szwed vaří několik druhů piva, teď v zimě na čepu nechybí ani svařené pivo.

Čtěte také

„Já osobně ho mám rád, ale možná se na to nedívám úplně objektivně. Mám rád dobré pivo v každé formě. Možná vám bude také chutnat, nejlepší je to prostě zkusit. Ostatně Češi a Poláci si nejsou tak vzdálení,“ usmívá se.

Jedno svařené pivo právě připravuje vousatý vrchní. Do půllitru dává plátek pomeranče a pár hřebíčků. „To je takový zimní standard,“ říká Lukasz Swed. Ještě lžička medu a trocha mleté skořice na rozehřátí. A do půllitru už teče ze speciálního čepu horké pivo. Zahřívá se jen krátce, takže neztratí pěnu.

„Všechno tady děláme ručně, v malém měřítku a pouze pro účely naší restaurace,“ říká sládek Łukasz Szwed

Musím říct, že první pocit je nezvyk, ale opravdu je to moc dobré. Nápoj připomíná svařené víno, ale má vůni piva a kupodivu i říz.

Víno k nám nepatří, pivo je tradice

„Pivo už od počátku vaříme s tím, že bude podávané teplé. Loni jsme uvařili žitné, ale s dýní, které se dalo bez přídavků podávat studené i teplé. Letos jsme uvařili polotmavý speciál v německém stylu připravený k ohřívání,“ přibližuje Łukasz.

Původ svařeného piva není úplně známý. V Polsku není těžké narazit i na známější variantu z vína, podle Łukasze Szweda sem ale vlastně tak úplně nepatří.

Svařené pivo se stáčí ze sudu už horké. Zahřívá se jen krátce, aby neztratilo pěnu ani říz

„Pití vína je našemu klimatu cizí, vinná réva u nás příliš neroste. Ale pivo na různé způsoby patří k naší tradici,“ myslí si sládek.

Tady v Dolním Slezsku je součástí tradice bezpochyby i svařené pivo. Navíc v Polsku jsou v posledních letech minipivovary, jako je Zlatý pes, na vzestupu. Takže speciálů k horkému podávání bude možná ještě přibývat.

autor: vid
Spustit audio

Související