Na místě nového muzea Středoevropského fóra v Olomouci roste pouze tráva

10. červen 2014

Olomouc se měla stát kulturním centrem, které spojí země střední Evropy. Odvážné plány Muzea umění byly jasné. Vytvořit sbírku poválečného umění, která nemá v České republice, ani v okolních státech obdoby.

Projekt dostal v roce 2007 od Ministerstva kultury zelenou. Bylo založeno Středoevropské fórum. O rok později podepsali zástupci ministerstev kultury zemí Visegrádské čtyřky deklaraci o jeho vzniku.

Pracovníci Muzea umění začali vytvářet středoevropské sbírky pro budoucí muzeum. Moderní budova měla stát v proluce sousedící s Muzeem umění. Otevírat se měla letos. Téměř 1900 metrů čtverečních dnes ale namísto toho pokrývá vysoká tráva. A proč budova dodnes nestojí?

Muzeum od počátku usilovalo o evropskou dotaci, kterou chtělo Ministerstvo kultury udělit na základě soutěže různých projektů. Nejprve situaci zkomplikoval nesnadný výkup pozemků. Poté se začaly kvůli měnícím se ministrům měnit také podmínky soutěže.

V roce 2011 byl olomoucký projekt vyřazen kvůli nedovolené veřejné podpoře. Znamená to, že by muzeum mohlo konkurovat jiným institucím. To je podle ředitele Muzea umění Michala Soukupa poněkud zvláštní, protože muzeum přece nevytváří zisk.

Součástí celého velkého projektu za půl miliardy korun měla být i rekonstrukce budovy Muzea umění. Ta už totiž dávno potřebám muzea nestačí. Není bezbariérová, nemá výtahy, transportní depozitáře, kvalitní paspartovny, balírny. Navíc jsou depozitáře muzea plné a pro další díla už není místo.

Olomouckým historikům umění se přitom podařilo nakoupit cenná díla za velmi příznivé ceny. Na kolekce z jednotlivých zemí, které vytvořili, jsou pyšní.

Mnozí zahraniční autoři byli myšlenkou Středoevropského fóra tak nadšeni, že muzeu svá díla dokonce darovali. A jejich hodnota neustále roste. Co ale pracovníky muzea mrzí je, že namísto toho, aby byly obrazy, sochy či fotografie vystaveny, je jejich velká část uložena depozitáři. Kurátoři by si přitom přáli, aby je mohli ukázat veřejnosti.

autoři: Marie Reslová , Radka Kvasničková , sch
Spustit audio