Na Merkuru je vodní led

Detailní snímek povrchu Merkuru zachycuje 200 km velký kráter Vivaldi. Snímek pořídila sonda MESSENGER 14. ledna.

Sonda Messenger přinesla nové důkazy o tom, že kolem severního pólu Merkuru se nachází vodní led.

Nejmenší a Slunci nejbližší planeta Merkur nemá žádnou atmosféru a teplota jejího povrchu překračuje 400 °C, což je dost na roztavení olova. Dlouho se proto pokládalo za nemožné, aby zde existoval vodní led. Poprvé se o této možnosti vědci začali vážně uvažovat v roce 1992, kdy pozemské radioteleskopy zaznamenaly jasné skvrny na pólech Merkuru. Nebylo jasné, jestli jde skutečně o led, protože skvrny mohla tvořit například ložiska síry. Hledání vodního ledu na Merkuru se ale stalo jedním z důležitých cílů americké sondy Messenger.

Její výškoměr vysílá laserové pulzy, mapuje povrch a měří jeho odrazivost v blízké infračervené oblasti. Data, která nyní sonda získala, dokazují, že kolem severního pólu vodní led skutečně existuje. Většinu z něj pokrývá a chrání tenká vrstva materiálu. Na některých místech, kam nikdy nedopadají sluneční paprsky, se však led nachází přímo na povrchu Merkuru. Ve prospěch existence vodního ledu na Merkuru svědčí i přítomnost elementárního vodíku, kterou detekoval neutronový spektrometr.

Kromě vodního ledu se kolem severního pólu Merkuru vyskytují také organické sloučeniny. Naznačuje to, že ony i led pocházejí z komet či asteroidů, které bombardovaly povrch nejmenší planety. Materiál, který se z nich uvolnil, pak během času migroval k pólům Merkuru.

Zdroj: MIT, NASA