Na maturitní obor se dostane každý, zaveďme minimální hranici pro přijetí, navrhuje Vondrák (ANO)

„Dlouhodobě se projevuje pokles úspěšnosti u maturitních zkoušek, který začíná být dramatický,“ upozorňuje poslanec a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Zatímco v roce 2011 uspělo 91,8 procent maturantů, loni to bylo o 10 procent méně a letos neuspělo 37,2 studentů.

Na maturitní obory se dnes dostane kdokoli a po čtyřech letech končí neúspěšně.
Ivo Vondrák

Podle návrhu krajů by po postupném zavedení nepodkročitelného minima, tzv. cut-off skóre, nebylo po roce 2022 na střední školy přijato řádově 10 procent uchazečů, kteří by nedosáhli požadované hranice ve výši 30 bodů ze 100 v češtině a matematice.

Školství se řítí k přemíře testování. Maturanti by sloh psát neměli, říká senátor Růžička

• Upravit
• Smazat

Pro téměř 70 tisíc středoškoláků ve středu začínají slohovou prací státní maturity. „Myslím, že lepší varianta by byla ten stylistický útvar nepsat. Maturita z českého jazyka má tři části: test, písemnou práci a ústní složku. Pro garantování určité úrovně výstupu by stačil didaktický test,“ tvrdí senátor za TOP 09 a STAN a bývalý ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička.

„Jaká je motivace žáka základní školy připravit se na studium na střední škole? Žádná. Když jsem studoval já, bylo 10 procent těch, kdo se mohli dostat na gymnázium. Oni ale dnes mají absolutní jistotu, že se na maturitní obor dostanou,“ tvrdí Vondrák.

V českém školství podle něj dlouhodobě převažuje kvantita nad kvalitou, narůstají počty maturantů a vysokoškoláků, ale klesá kvalita absolventů, a to především na odborných školách. Přibývá také těch, kteří školu vůbec nedokončí.

Podfinancované školství

Podle editora portálu Pedagogicke.info Janka Wagnera je ale primární příčinou špatného stavu řady základních škol podfinancovanost školství. „Máme přeplněné třídy, nedostatek kvalifikovaných pedagogů a asistentů. Rozevírají se nám nůžky, a to nevyřeší žádné cut-off skóre,“ upozorňuje. Testy by prý navíc znevýhodnily sociálně slabší studenty, kteří si nemohou dovolit zaplatit přípravu na testy.

Počty neúspěšných maturantů Wagner nevidí tak dramaticky, jsou mezi nimi i ti, kteří ke zkoušce nepřišli a měli ještě opravný termín. „Druhá věc je, že to možná vypovídá o kvalitě některých škol, což je v kompetenci krajů,“ dodává.

Není přece důležité, jestli maturitu udělám v termínu. Můžu si ji udělat kdykoli později. A pak je tu otázka potřeby maturity, je z ní jakási certifikační zkouška nutná pro výkon řady povolání.
Janek Wagner

Minimální hranice pro přijetí by prý jen omezovala svobodu volby vzdělávací cesty, navíc podle Wagnera není pravda, že by se na maturitní obor dostal každý, třetina žáků studuje obor bez maturity. 

„Chybí nám vize vzdělávacího systému. Řešíme dílčí problémy, ale komplex problémů, který se nám nahromadil kvůli dlouhodobému podfinancování, je obrovský. A nikdo neudělal pořádnou faktorovou analýzu,“ kritizuje Wagner. „Bez ní bych si nedovolil zavádět jakékoli plošné řešení typu cut-off skóre,“ uzavírá.