Na lékařské ošetření do zahraničí moc nejezdíme. Rozvine se někdy zdravotnická turistika?

10. prosinec 2014

Čeští pacienti už sedm měsíců vyjíždějí za ošetřením do zahraničí, aniž by o tom museli informovat svoji zdravotní pojišťovnu. Zatím o hospitalizace na německých nebo slovenských klinikách nebyl takový zájem.

Za péči v cizině zaplatí lidé mnohonásobně více a pojišťovny jim proplatí jen to, kolik by stály zákroky v Česku. Zatím za hranice plánovaně za ošetřením vyrazila zhruba stovka pacientů. Jak je tedy výhodné vyjet do zahraničí za ošetřením? A rozvine se někdy v České republice zdravotnická turistika?

Rakouské nebo německé kliniky využívají hlavně lidé z Moravy a jižních Čech. Obyvatelé Českých Velenic jezdí do dva kilometry vzdáleného rakouského Gmündu.

Za levnějšími zákroky

Podle nových pravidel se čeští pacienti mohou nechat ošetřit v cizině od 22. dubna. Pokud vycestují do zemí Evropské unie na plánovanou operaci nebo jiný zákrok, nemusejí předem žádat o souhlas svoji zdravotní pojišťovnu. Takovou možnost za první půlrok využila zhruba stovka lidí, uvedl Ladislav Švec, ředitel Centra mezistátních úhrad.

Zubařské ošetření

Lidé tak plánovaně vycestovali do ciziny spíše za levnějšími ambulantními zákroky. Pojišťovny tak zaplatí ošetření jen do výše, kolik by stála péče v Česku. Pacient musí doložit, že lékařské ošetření opravdu potřeboval a v tuzemsku je pro něj nedostupné nebo by na zákrok dlouho čekal.

Většina žádostí o proplacení peněz zatím byla u Všeobecné zdravotní pojišťovny jen do sto euro. Když vyrazí pacienti za péčí na východ, bude je to stát méně. Zatímco za ošetření v Německu dostanou zpět zhruba pětinu, na Slovensku pak kolem sedmdesáti procent.

Nejvíc ošetření na Slovensku

Například odstranění mateřského znaménka se v Česku pohybuje řádově kolem 500 korun, v Rakousku téměř dva a půl tisíce korun. Ošetření malých ran přijde pacienta u nás řádově na stokoruny, v Rakousku si připlatí pět tisíc. Zátěžové EKG v tuzemsku za stokoruny se v Rakousku může vyšplhat na řádově tisícikoruny.

Podle mluvčího Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřicha Tichého nejvíc žádostí, zhruba třetinu, největší tuzemská pojišťovna vyřizuje právě za slovenskou péči. Pětina pak je za ošetření v Německu.

Čekárna v nemocnici (ilustrační foto)

Podobnou zkušenost má i Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra. Od dubna do prosince žádalo o proplacení péče deset klientů, informoval ředitel pojišťovny a prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček.

Vyřizování refundací je pro pojišťovny administrativní zátěž. Musejí se totiž řídit podle správního řádu a na vydání mají třicet, v případě složitých žádostí až šedesát dnů.

Původní předpoklady, že by se díky možnosti ošetření v zahraničí zkrátily pro pacienty i čekací lhůty na operace, se nenaplnily.

I když není po zahraniční péči zatím tak velká poptávka, podle Ladislava Švece z Centra mezistátních úhrad by se to ale v budoucnu mohlo změnit.

autoři: pbe , sch
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.