Na jednoho člověka v EU připadá 100 kg vyhozených potravin, říká Anna Strejcová z iniciativy Zachraň jídlo
Podle organizace OSN pro výživu a zemědělství se až 20 % zemědělské produkce v Evropě nedostane k nám spotřebitelům. A to kvůli tomu, že je příliš malé, příliš velké, nevhodně barevné, zahnuté nebo má jinou kosmetickou vadu.
„My se snažíme říct zástupcům obchodních řetězců, že spotřebitelé jsou připraveni si kupovat i produkty, které nejsou úplně dokonalé. To znamená, že třeba nějaká okurka je trošku víc zahrnutá nebo kedlubna má menší listy. To jsou totiž některé z důvodů, proč se zelenina vyhazuje,“ říká Anna Strejcová z iniciativy Zachraň jídlo, čeho chtějí dosáhnout v kampani Jsem připraven!
Až 80 % lidí chodí podle Strejcové nakupovat do velkých obchodů, kde se dá koupit jen zboží v tzv. extratřídě nebo 1. třídě, kde se odchylky ve vzhledu netolerují. Proto na polích zůstává mnoho nevyužité produkce.
Výběr produktů
Selekce zemědělské produkce probíhá přímo na poli. Zemědělci vědí, že některé plodiny neprodají, a tak je na poli nechají s tím, že se jim nevyplatí investovat do toho, aby je někdo sesbíral. „Potom probíhá selekce na úrovni řetězců. Tam pracují lidé, kterým se říká kvalitáři, a ti mají nějaká pravidla, jak má ovoce a zelenina vypadat. Ti namátkou kontrolují třeba to, jestli má květák 15 centimetrů v průměru nebo ne,“ popisuje kontrolní praxi Anna Strejcová a dodává, že ztracenou produkci zemědělci započítávají do ceny svých produktů.
Velmi hrubá čísla říkají, že na jednoho člověka v Evropské unii připadá okolo 100 kilogramů vyhozených potravin ročně. To neznamená, že je ten člověk sám vyplýtvá, ale že v celém tom procesu na něho těch 100 kilo průměrně vyjde. ANNA STREJCOVÁ
„Obecně se nejvíc vyhazuje zelenina. U ovoce není až takový problém, protože se dá využít třeba do různých džusů nebo marmelád. U zeleniny je to horší, ale my jsme se setkali s tím, že nejvíce se vyhazují takové druhy, které nejmíň vydrží – třeba saláty nebo květáky, které hodně rychle zežloutnou, nebo také kedlubny a malé brambory,“ vyjmenovává „nejproblémovější“ zeleninu Strejcová a dodává, že každý řetězec má svá vlastní pravidla a estetická kritéria se uplatňují třeba i na pečivo.
Paběrkování
Po domluvě se zemědělci při akci nazvané Paběrkování sbírali lidé z iniciativy Zachraň jídlo neprodejnou zeleninu pro potravinové banky, aby tím mohli pomoci lidem v nouzi. „Obecně by asi zemědělci nebyli moc rádi, kdyby tam chodili lidé jen tak, protože by třeba zničili úrodu, kterou ještě můžou sklidit, nebo se často stává, že tam někdo chodí krást. Proto nemají moc dobrou zkušenost, ale my jsme je přesvědčili, že to myslíme vážně,“ říká Anna Strejcová.
