Na igelitce není nic špatného. Problém nejsou plasty, ale jednorázové plasty, tvrdí enviromentalista

„Nejde o to, jestli je výrobek z toho, či onoho materiálu, ale o to, kolikrát ho použijeme,“ připomíná odborník.

Na plastech není samo o sobě nic špatného. „Jsou to materiály lehké, trvanlivé, používají hodně málo suroviny, jsou poměrně levné. Často také nahrazují materiály, které za sebou nechávají ne úplně malou ekologickou stopu.“

Přeci nejde o to, jestli vybíráme mezi plastem a papírem nebo jestli používáme plasty s nějakou ekologickou stopou. Jde především o to, jestli používáme plasty jednorázové, nebo na více použití.
Vojtěch Kotecký

Je proto pochopitelné, že v případě tašek vychází daleko lépe taška na více použití než ta, která je jednorázová. „Vícenásobné použití ekologickou stopu významně snižuje a překoná i výrobek, který by v krátkodobém srovnání mohl být lepší.“

Ostatně existuje studie, která vznikla na Vysoké škole chemicko-technologické a která sledovala tašky na více použití z různých materiálů. „A je zajímavé, že jim lépe vyšla polyesterová, než taška bavlněná.“

„Je zajímavé vidět, že opakovatelnou použitelnost nejen tašek řeší kromě milionů spotřebitelů i obchody samotné. Ty začínají samy aktivně svým zákazníkům nabízet tašky na více použití.“

Problémem tzv. bioplastů je snaha nahradit ropu biologickým materiálem. Ten se ale velmi často vyrábí také s velkou ekologickou stopou, kdy zdrojem suroviny jsou třeba velké lány kukuřice, které erodují půdu a rostou s pomocí velkého množství chemikálií... Takže vyřešíme jeden problém, závislost na ropě, ale skočíme do problému jiného.
Vojtěch Kotecký

K chybným úsudkům nás ale podněcují i sami výrobci, kteří nabízejí biodegradabilní a kompostovatelné výrobky. „Problém bioplastů je dvojí. Řada z nich často degradabilní za normálních podmínek není, například některé se rozloží jen při teplotách nad 60 stupňů Celsia.“

„Inflace pseudořešení, která se v poslední době začala objevovat, je částečně způsobena tím, že se výrobci poctivě snaží vyřešit problém jednorázových plastových obalů, které vznikají zbytečně a snaží se v mírné panice najít rychlá řešení.“

Tehdy výrobci sahají po všem, co se kolem nich objeví. „Ale některá tato řešení vedou do slepé uličky. Myslím si ale, že se to výrobci brzy naučí a ze slepých uliček se budou snažit vycouvávat.“

Čtěte také

Z vyjetého oleje bioplasty a ochucovadla – čeští vědci jsou lídry v nových technologiích recyklace

Podle analytika nebude řešením přeskakovat od jednoho materiálu k jinému. „Hledejme spíš koncepční řešení, jak se vůbec vyhnout jednorázovým obalům, protože v posledku přece nejsou problém plasty, ale jednorázové plasty.“

„Pokud toto chtějí výrobci vyřešit, musí změnit design svých výrobků a způsob, jakým je přepravují a prodávají, aby nemuseli používat takové množství zbytečných jednorázových obalů,“ doporučuje Vojtěch Kotecký.

Je v moci jednotlivce významně ovlivnit ekologickou stopu celé společnosti? Jak velký vliv má odmítání konzumace masa či sázení stromů na životní prostředí? Jsme skutečně takoví šampióni v recyklaci, jak si o sobě myslíme? Poslechněte si celé Leonardo Plus!