Na ekonomické frontě je Putin prozatím úspěšnější. Finanční pomoc Ukrajině není tak rychlá jako vojenská podpora

2. říjen 2022

Ukrajinská ekonomika kvůli ruské invazi poklesla mnohem výrazněji než ruská. Jedním z důvodů hlubokého propadu je to, že Rusko obsadilo významné hospodářské centrum na východě Ukrajiny. V případě, že se Kyjev nedočká urychlené mezinárodní pomoci, hrozí zemi bankrot s nedozírnými důsledky, píše německý list Die Welt.

Ukrajinská ministryně hospodářství Julia Svyrydenková před dvěma týdny přijela na setkání kolegů ze sdružení nejvyspělejších států světa G7. Konalo se v braniborské obci Neuhardenberg a zástupkyně Ukrajiny měla jasné poslání.

Čtěte také

Nálada během zasedání byla dobrá vzhledem k úspěšné protiofenzivě ukrajinské armády. Nicméně Svyrydenková musela ostatním předat také špatné zprávy. Ruský prezident Vladimir Putin má sice problémy na válečné frontě, na jiném bitevním poli ale vyhrává.

Slovy Svyrydenkové: „Pokud srovnáme hospodářské prognózy Ukrajiny a Ruska, zjistíme, že co se ekonomické stránky týká, vede Kreml.“

Jen v Chersonské oblasti, kde Moskva uspořádala protiprávní referendum, se nachází dvě třetiny nerostného bohatství Ukrajiny.

Jen ve druhém kvartálu Ukrajina zaznamenala propad hospodářství o více než 37 procent. Světová banka počítá s tím, že do konce roku to bude až 45 procent. Ruské hospodářství by se naproti tomu mohlo letos snížit jen o 11 procent. Ukrajina se navíc potýká s mnohem vyšší mírou inflace než Rusko. Dobře na tom není ani ukrajinská hřivna. Zatímco měnová hladina ruského rublu se stabilizovala, hřivna se pohybuje okolo desetiletého minima.

Zdrženlivá finanční podpora

Die Welt podotýká, že na rozdíl od vojenské pomoci Ukrajině postupuje mezinárodní společenství v otázce finanční podpory země zdrženlivě. Spojené státy, Velká Británie a Polsko posílají Kyjevu více zbraní než peněz. Jenže bez podpory Západu hrozí Ukrajině bankrot s dramatickými následky v oblasti obrany země, upozorňuje deník.

Kdyby Kyjev k tomuto bohatství znovu nezískal přístup, znamenalo by to ztrátu dodávek surovin pro celá průmyslová odvětví.

Fakt, že se Moskva po neúspěšném pokusu o obsazení Kyjeva soustřeďovala na východ Ukrajiny, přitom není náhoda. „Putin proti nám vede i ekonomickou válku,“ říká ministryně Svyrydenková a vysvětluje, že v Ruskem obsazených oblastech Ukrajina vytvářela až 27 procent svého HDP. Východ země je totiž hospodářským centrem bohatým na ropu, plyn a vzácné nerosty.

Čtěte také

Jen v Chersonské oblasti, kde Moskva uspořádala protiprávní referendum o připojení k Ruské federaci, se nachází dvě třetiny nerostného bohatství Ukrajiny. Podle analýzy společnosti SecDev Energiereserven nyní Rusko kontroluje tamní naleziště kovů a minerálů v hodnotě dvou bilionů dolarů.

Kdyby Kyjev k tomuto bohatství znovu nezískal přístup, znamenalo by to ztrátu dodávek surovin pro celá průmyslová odvětví. Přitom už teď nemůže celá řada producentů pokračovat ve výrobě. Podle společné zprávy OSN, Evropské unie a Ukrajiny Rusko způsobilo škody na infrastruktuře, domech a podnicích ve výši 252 miliard dolarů.

Válečný dluh pět miliard měsíčně 

„Putinova armáda také napadla největší továrnu v zemi, ocelárnu Azovstal v Mariupolu. Podnik je stále v ruských rukou a je zcela zničený. Kvůli tomu přicházíme o velkou část příjmů,“ upozornila ministryně hospodářství Svyrydenková účastníky summitu G7. Dodala, že chybějící příjmy z výběru daní vytvořily v rozpočtu země obří díru. Ukrajina navíc přichází o devizové příjmy z vývozu obilí a oceli a také z dovozních cel.

Ukrajině se bez mezinárodní pomoci nepodaří osvobodit ze spárů Ruska.

Financování války stojí stát až 80 procent prostředků, které v rozpočtu zbyly. Největší položku tvoří odměňování vojáků. Svyrydenková počítá s tím, že se Ukrajina kvůli válce každý měsíc zadluží částkou pěti miliard dolarů. To odpovídá 30ti procentům měsíčního HDP země v období před ruskou invazí. Podle agentury Moody’s bude Ukrajina do konce roku potřebovat 50 miliard dolarů.

Jenže ministři hospodářství západních zemí se k finanční podpoře válkou zmítané země příliš nemají. Die Welt píše, že západní státy od ledna do srpna přislíbily Ukrajině 32 miliard eur. Ve skutečnosti ale Kyjev prozatím obdržel pouze třetinu z této částky. Ukrajinská ministryně hospodářství i přesto Západ chválí.

Každé nevyplacené euro napomáhá cílům ruského prezidenta Putina.
Jacob Kirkegaard

„Jsme vděční za poskytnutou mezinárodní finanční pomoc. Například Německo nám slíbilo 1,3 miliardy eur a celou sumu již převedlo. Pro Ukrajinu je teď důležité, aby k nám zbylé peníze proudily rychle a rovnoměrně tak, abychom mohli plánovat,“ říká Svyrydenková.

Tisk peněz zrychluje inflaci

Ukrajině se bez mezinárodní pomoci nepodaří osvobodit ze spárů Ruska. Tamní centrální banka sice posílá do oběhu víc peněz, ale jak podotýká ekonom Jacob Kirkegaard z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku, tisk peněz není řešením, protože zrychluje inflaci. Odborník se proto obává toho, že by se Ukrajina mohla dostat do hyperinflační spirály. Aby se země tomuto scénáři vyhnula, potřebuje důvěru trhů.

Čtěte také

Tu by ale podle Kirkegaarda mohly narušit státy, které slíbené peníze Ukrajině urychleně nevyplatí. Pokud finanční podpora nedorazí, miliony Ukrajinců by se mohly propadnout do chudoby a ukrajinskému hospodářství bude hrozit porážka.

„Každé nevyplacené euro napomáhá cílům ruského prezidenta Putina,“ upozorňuje ekonom Jacob Kirkegaard v článku německého deníku Die Welt.

Výběr z komentářů, článků a reportáží zahraničních médií pro vás připravil Jakub Rerich. 

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.