Na Donbasu hrozí ekologická katastrofa. Nebezpečím jsou chemičky a zaplavené doly

3. září 2017

Krize na Ukrajině trvá už čtyři roky. Zájem médií o tamní situaci sice opadl, boje ale pokračují. Z válečné zóny denně přicházejí informace o tom, že jsou porušovány dohody o klidu zbraní. Boje postihují civilní obyvatelstvo, které se nezřídka ocitá pod palbou zbraní. Také nezávislí pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) čelí vyhrůžkám.

Kvůli neutichající palbě hrozí v okolí Donbasu vznik ekologické katastrofy. Ve svém komentáři v rakouském deníku Die Presse se o tom rozepisuje rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz.

V regionu východní Ukrajiny se navzdory uzavřeným Minským dohodám, které měly situaci v oblasti stabilizovat, stále nacházejí těžké zbraně, píše Kurz. Obě strany navíc vojska zásobují další municí a rozmisťují nášlapné miny. Politická vyjednávání, která mají situaci uklidnit, i přes pokračující debaty Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie v rámci takzvaného Normandského formátu – stagnují.

Situaci v regionu neuklidnily ani trilaterální schůzky zástupců Ukrajiny, Ruska a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, včetně zástupců z oblasti Donbasu. Kurz poznamenává, že je třeba více času, než diplomatická jednání přinesou ovoce. Zároveň však upozorňuje, že situace v regionu je naléhává a nutnost nalézt vhodné řešení je akutní. Jinak Donbasu hrozí humanitární a ekologická katastrofa.

Chemičky pod palbou

Rakouský ministr zahraničí zdůrazňuje, že válka zasáhla jedno z velkých center těžkého průmyslu v Evropě. Celá technická infrastruktura se pravidelně ocitá pod palbou těžkých zbraní. Chemickým továrnám, uložištím chlóru, vysokým pecím, skládkám nebezpečného odpadu a uhelným dolům hrozí nebezpečí, že je zásahy těžkých zbraní vážně poškodí. To by mělo nenapravitelné následky pro celou oblast, která je v současnosti časovanou bombou, čteme v komentáři v deníku Die Presse.

Letos zasáhl výbušný granát například filtrační stanici v Doněcku, v níž je uskladněno sedm tun chlóru. Případná exploze a následné poškození nádrží s chlórem by nevyhnutelně vedly ke vzniku katastrofy. Navíc v případě, že by chemikálie pronikly do vody, statisíce lidí by se ocitly v nebezpečí, upozorňuje Kurz a pokračuje.

Uhelný důl

V případě zaplavení uhelných dolů by chemikálie mohly kontaminovat podzemní vody, čímž by byla ohrožena dodávka pitné vody jak pro velká města, tak i pro venkov. A to se týká nejen ukrajinské, ale i ruské strany.

Pohromy v oblasti životního prostředí zkrátka neznají hranice. A právě proto by měly všechny zainteresované strany v regionu usilovat o odvrácení případné ekologické pohromy, píše ministr zahraničí Kurz.

Bez elektřiny a vody

Je nutné, aby zúčastněné strany konfliktu vyznačily a vzájemně uznaly nevojensky důležitou infrastrukturu a tu pak chránily před poškozením. Taková infrastruktura by se podle Kurze měla stát součástí bezpečnostních zón, které uznají všechny strany konfliktu. Přitom by měly být zohledněny takové objekty, které zajišťují zásobování vodou a elektřinou.

Například v zimě mrazy poškodily elektrické vedení v oblasti kolem města Avdijivka. Poté, co se zásobování elektřinou podařilo obnovit, vedení poškodila střela a muselo být znovu opraveno. Mezitím se celá oblast ocitla bez dodávek elektřiny a teplé vody, píše Kurz v komentáři v deníku Die Presse a pokračuje.

V uplynulých týdnech také několikrát došlo k poškození vodáren a čerpacích stanic v konfliktní zóně. Více než milion lidí v oblastech na obou stranách hranice je závislých na dodávkách vody z jižního Donbasu. Hrozí jim tak, že v případě poškození důležitých zásobáren budou bez dodávky vody.

Logo

Složte zbraně

Během černobylské katastrofy v roce 1986 Ukrajina zažila jednu z nejhorších lidmi způsobených pohrom v moderních dějinách. V současnosti jsou tamní obyvatelé svědky války, která komplikuje vztahy mezi Donbasem a zbytkem země, zničila vztahy mezi Kyjevem a Moskvou a ovlivnila spolupráci mezi Kremlem a mnoha evropskými zeměmi.

Všichni zúčastnění se proto musí soustředit na situaci obyvatel a své politické konflikty odsunout do pozadí, myslí si autor článku. A připomíná, že Rakousko jakožto předsednická země Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se výrazně zasazuje o minimalizaci rizik spojených s případnou ekologickou katastrofou na východní Ukrajině.

Vyjednávací skupina složená ze zástupců Ukrajiny, Rakouska a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě si stanovila cíle vedoucí k minimalizování takových rizik a během příštího zasedání se jimi bude intenzivně zabývat. Aby se ekologické katastrofě zabránilo a těžce zkoušení obyvatelé Donbasu byli ušetřeni pohromy, musí se s opatřeními začít co nejdříve.

Nicméně stále platí, že k obnovení míru na východní Ukrajině musí všechny strany konfliktu složit zbraně. Prvním krokem v tomto směru je zastavení bombardování a ničení životně důležité infrastruktury, uzavírá komentář rakouský ministr zahraničí.

autor: rer
Spustit audio