Na červenou z nepozornosti nebo záměrně?
Zřejmě každému řidiči se někdy stane, že projede křižovatku na červenou. Potvrzují to i výsledky ankety na našem webu. 83 procent hlasujících se totiž přiznalo, že nechtěně křižovatku na červenou projeli. Dalších 9 procent bohužel tento přestupek udělalo vícekrát, zatímco zbývajících 8 procent těch, co se zapojili do naší ankety, ještě nikdy na červenou neprojeli. V některých situacích je to ale velmi složité.
Semafory jsou instalovány především na frekventovaných křižovatkách a měly by nám usnadnit jejich projetí. Přepínání světel neovlivníme a nejsme schopni jej ani předvídat. Zákon říká, že při žluté, respektive oranžové, je řidič povinen zastavit, pokud tak může učinit bezpečně, v opačném případě může ještě projet. Ovšem mnoho řidičů si to vykládá tak, že na žlutou vždycky projíždějí a mnozí to pak nestihnout na červenou ubrzdit. Občas je ale k tomu nutí řidiči aut za nimi.
"Když vidím, že mi padá oranžová, tak přidám plyn a křižovatku projedu. Většinou je to kvůli tomu, že bych to neubrzdil, protože kdyby jel někdo za mnou a já bych mu to takhle zašlápnul, tak by to asi nedobrzdil."
Myslím, že podobně jako tento pán reaguje hodně řidičů, nejdříve se podívají dozadu a podle toho reagují. Jenže to by mělo fungovat jen na žlutou. Ta podle dopravního psychologa Karla Havlíka svítí dost dlouho pro bezpečné projetí křižovatkou.
"Čas by měl průměrnému řidiči stačit na zpomalení a zabrzdění vozidla za předpokladu, že zachovává 50kilometrovou rychlost. Průměrně reakčně schopný řidič by měl za tento čas zastavit vozidlo u křižovatky těsně před tím, než padne červená."
Na druhou stranu, přechod ze zelené na žlutou trvá pár sekund, takže stačí chvilka nesoustředění a opravdu se může stát, že řidič nechtěně projede křižovatku na červenou.
"To jsou většinou rozhovory s posádkou vozidla, hádky s příteli a přítelkyněmi a tak dále. Tady musím říct, že i mě se stalo, že v rámci podobného rozhovoru jsem semafor nerespektoval a projel křižovatku na červenou," ví z vlastní zkušenosti dopravní expert Rostislav Plachý.
Někdy se to může stát opravdu každému, ovšem existují i takoví řidiči, kteří na červenou jezdí schválně.
"Řada řidičů skutečně frajeří a chce si dokázat svoje schopnosti tím, že to ještě projede, že to zvládne. Takže riskuje a projíždí křižovatkou v době, kdy se už rozjíždí druhý směr. Tyto řidiči jednoduše nerespektují pravidla ani právní normy, je to pro ně v podstatě sport."
Ať tak či onak, pokud průjezd na červenou vidí policista anebo jej zachytí kamery, dostane řidič pokutu až 5000 korun a hlavně pět trestných bodů. S tím, že občas někdo může jet na červenou, ať záměrně či z nepozornosti, ale musí počítat i ostatní motoristé.
"Řidiči by neměli vjíždět do křižovatky ve chvíli, kdy se po červené rozsvěcuje oranžové světlo. Řada nehod totiž vzniká v důsledku toho, že řidiči z jedné větve ještě na oranžovou dojíždějí, ale z větve druhé se naopak už rozjíždějí. Tito řidiči se potom v křižovatce mohou srazit."
Světelné křižovatky jsou totiž seřízeny tak, aby byly bezpečné, když z jedné strany auta na červenou stojí, zatím z druhé vyjíždějí až na zelenou. A určitě by průjezdů na červenou ubylo, kdyby i na naše semafory fungovaly jako třeba v Rakousku či Maďarsku. Při přechodu na červenou, začíná blikat zelené světlo, na žlutou řidiči už stojí a na červenou nejedou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.