Může se stát, že se zmražená částka Maďarsku sníží. Pětiprocentní sleva ale zřejmě Orbána k odblokování pomoci Ukrajině nepřiměje, míní Jourová

Přestože některé státy severní a západní Evropy chtěly návrh na zablokování peněz pro Maďarsko odsouhlasit, několik zemí střední a východní Evropy chtělo naopak přihlédnout k již probíhajícím reformním krokům, ke kterým maďarská vláda přistoupila. Druhý přístup nakonec podpořily i dvě klíčové země – Francie a Německo.

Podle bruselského zpravodaje Českého rozhlasu Viktora Daňka začala maďarská vláda půjčky pro Ukrajinu blokovat krátce po spuštění unijního řízení na ochranu rozpočtu proti Budapešti za nedostatečný boj proti korupci. Vláda Viktora Orbána, které hrozí ztráta asi 190 miliard korun na dotacích, souvislost s vetováním peněz pro Ukrajinu popírá, unijní špičky však mluví o vydírání.

První peníze pro Ukrajinu v lednu

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by Česko mělo být v lednu schopné poslat na Ukrajinu zmíněnou částku. Ve hře je totiž i varianta, kdy pomoc nepůjde přímo z evropského rozpočtu, nýbrž z rozpočtů jednotlivých států.

Čtěte také

Rakušan: Věřím, že západobalkánské země zpřísní svou vízovou politiku v souladu s EU. Významně by to omezilo migrační proudy

„Myslím, že pro řadu států je to mrzuté, protože budou muset pracovat každý zvlášť. Je to neefektivní, ale potřebné. Ukrajina tyto peníze nutně potřebuje a lídři to vědí,“ říká místopředsedkyně Evropské komise a eurokomisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová (ANO).

Podle ní by Ukrajina měla v lednu dostat první 1,5 miliardy. „Věřím tomu, že se to podaří a peníze odejdou. Celkový balík je 18 miliard, ale Ukrajině nejde jen o celkový balík. Potřebují samozřejmě obrovské částky, ale jde jim hlavně o pravidelné částky, protože na provoz státu je předvídatelnost a jistota financování naprosto zásadní,“ dodává Jourová.

Maďarské reformní kroky

Evropská komise má nyní připravit novou analýzu, která by brala v úvahu i reformní kroky, které maďarská vláda v současnosti provádí. Původní analýza totiž zpracovávala pouze to, co se v Maďarsku událo do 19. listopadu. Nová analýza by se přitom měla zaměřit i na události, které trvaly až do 5. prosince.

„Jsme pod obrovským časovým tlakem, protože analýzu musíme udělat do dvou dnů. Nejdříve se budeme radit, zda je vůbec možné podle nařízení brát ještě tyto věci v úvahu. Každopádně bychom se měli zabývat aktualizací analýzy a podle mých informací by se jí velvyslanci členských zemí měli zabývat v pondělí,“ vysvětluje Jourová.

Čtěte také

Orbán provokuje Evropskou unii. Nejde mu o Velké Maďarsko, ale o peníze a moc, míní exvelvyslanec Varga

Podle ní existuje i možnost, že by Maďarsko nakonec souhlasilo s pomocí Ukrajině, jednou z variant by mohlo být i snížení zmražené částky, čímž by se zvýšila i šance na její schválení.

„Jedná se i o tom, že když Evropská komise teď vrátí zpátky hodnocení, tak si ministři financí řeknou, že Maďaři toho přece jen udělali dost, takže si nezaslouží 65procentní zdražení, ale může být nižší. To se může stát a státy to mají plně v rukou.“

„Já jsem vždycky chtěla, aby Evropská komise neměla poslední slovo a aby si to státy rozhodly samy, protože jsou to jejich peníze. Jestli pětiprocentní sleva může přimět Viktora Orbána, aby odblokoval pomoc Ukrajině, to si opravdu nejsem jistá a skoro si myslím, že to ani není možné,“ dodává Jourová.

Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Renata Kropáčková.