Musíte to mít v hlavě srovnané, říká o své práci jediná česká forenzní entomoložka

9. březen 2018
Hana Šuláková

Víte, že hmyz může usvědčit pachatele trestného činu? Děje se tak díky využití znalostí vědní disciplíny zvané forenzní entomologie. Tomuto oboru se v České republice věnuje jediná žena, znalkyně z Kriminalistického ústavu Policie České republiky Hana Šuláková.

„Forenzní entomologie využívá znalostí o hmyzu v rámci trestně-právních věcí nebo občansko-právních sporů. Takže na základě znalostí hmyzu, jeho ekologie, druhových i mezidruhových vazeb jsme schopni odpovědět na otázky relevantní v rámci trestního procesu,“ uvedla v Magazínu Leonardo odbornice.

Nejčastěji se forenzní entomologie využívá ke stanovení doby smrti. „My ale neříkáme, kdy dotyčný člověk zemřel, ale pouze konstatujeme, jak dlouho na něm byl hmyz.“

Existují tři základní a standardní situace. „První je tzv. intaktní mrtvola, tedy člověk zemře z přirozené příčiny nebo udušením, zardoušením a podobně.“


„Entomolog nemůže říci, jak dlouho je člověk mrtvý, ale může dobou kolonizace připodobnit nebo napomoci stanovit tzv. post-mortem interval.“

„Na těle nejsou žádná krvácivá zranění, takže hmyz v prvních okamžicích neví, že tento člověk je už mrtvý, a že ho může kolonizovat, tedy využít tělo jako zdroj potravy. V tomto případě hmyz nalétává po několika hodinách i dnech.“

Druhou situací je mrtvola s traumaty, kdy dotyčný zemře kvůli bodným, řezným zraněním, pádu z výšky a podobně. „Když dojde ke krvácivému poranění, hmyz okamžitě reaguje na krev, takže přilétává hned.“

Třetí možností je to, že se hmyz začne vyvíjet ještě na živém člověku, takže doba kolonizace je delší, než skutečný tzv. post mortem interval, tedy doba, která uplynula od smrti.

„Sem patří případy bezdomovců, starých, nepohyblivých lidí, ale i dětí. Zde hmyz klade vajíčka do proleženin, nekróz, neošetřených bércových vředů a podobně. Už za života se vyvíjejí larvy v ranách zvané miázy, se kterými člověk může žít až několik týdnů. Zde je doba kolonizace delší než post-mortem interval.“


„Většinu stop na místě činu zajišťuje kriminalistický technik, který je také proškolen na zajišťování hmyzu. Může se ale stát, že vyšetřovatel chce přímo moji přítomnost na místě činu, takže na ohledání na místě činu bez problémů přijedu.“

Forenzní entomoložka je ročně přizvána k přibližně 30 až 40 případům. „Většinou se moje závěry spojují se závěry soudního lékařského posudku. U kratších intervalů má soudní lékař přesnější intervaly než forenzní entomolog. Ale máte-li nález starší týden nebo více, tak forenzní entomologie je přesnější.“

Kdo chce ale dělat takovou práci, musí to mít prý v hlavě srovnané. „Moje práce je o mnoho jednodušší, protože nevybíravě řečeno mě ten člověk vlastně nezajímá. Když přicházím k mrtvole, tak se především soustředím na to, kde lezou larvy, kde bych mohla najít vajíčka a podobně.“

„Dokonce mi více vadí čerstvé mrtvoly, než ty v pokročilém stadiu rozkladu, protože u nich více vnímáte více lidský materiál, zatímco u těl už degradovaných pracujete s entomologií jako takovou,“ popsala Hana Šuláková.

Spustit audio
autoři:Josef Kluge, Ondřej Čihák
  • Věda
  • zločin
  • forenzní entomologie