Musíme si říct, kde vzít peníze na muniční iniciativu, tvrdí Koten. Žáček: To považuji za velký vtip

Měli, nebo neměli bychom obnovit české příspěvky do muniční iniciativy, jak navrhuje prezident republiky? Proč?

Pavel Žáček (ODS): Já jsem přesvědčen, že měli. Je to i otázka důvěry v systém, který jsme vybudovali. Je to otázka naší participace v něm. Neplatíme, což byla podmínka daná premiérem Andrejem Babišem (ANO) a jeho vládou, aby to pokračovalo. A to pokračování je samozřejmě dobře – know-how z toho je úplně skvělé a dělá nám to velké renomé nejenom na Ukrajině, ale i mezi kolegy z NATO.

Čtěte také

Kopečný: Česko na muniční iniciativě vydělává, ale nepodílí se ani symbolicky. Naše reputace trpí

Ale zmatky okolo toho, jestli se to bude prodlužovat, nebude prodlužovat, to všechno zapůsobilo na donátory. Dnes jsme v situaci, kdy byla zatím dodána polovina muniční kapacity, kterou jsme předpokládali. 

Radek Koten (SPD): Za mě určitě ne. V případě, že chceme opět financovat muniční iniciativu, tak si musíme položit otázku, kde ty peníze vezmeme. Pokud pan prezident navrhuje, že bychom to měli platit, tak je otázka, jestli se tedy vzdá financování třeba Hradu a tak dále. Musíme si říct, kde ty peníze vzít.

A vzhledem k tomu, že opozice nás neustále kritizuje, že deficit rozpočtu je obrovský, že chybí peníze pro Armádu České republiky, tak na druhé straně by měli tedy i říct, kde ty peníze na financování pokračování konfliktu na Ukrajině vzít.

Pane Kotene, není tohle primárně úkolem vlády? 

Koten: Já si myslím, že naším úkolem určitě není to financovat. Když se podíváme na státy, které to přestaly financovat, tak jsou to Francie, Velká Británie, Itálie, Španělsko a Kanada.

Čtěte také

Žádné Hvězdné války. Doděláváme základy, které měly být dávno hotové, říká ke koncepci armády Řehka

Velká Británie tam samozřejmě dodává i jiné systémy, třeba rakety Storm Shadow, které momentálně dopadají na města a na energetickou infrastrukturu v Ruské federaci. Vzhledem k tomu, že Ukrajina nemá logistiku na ovládání těchto raket a jsou ovládány z center NATO, tak je otázka, jak se k tomu postaví Ruská federace. 

Padl tady argument, že by opozice měla říct, kde na to vzít peníze. A připomenu, že premiér Andrej Babiš reagoval pro deník Financial Times na prezidentovo vyjádření tak, že peníze nemáme.

Žáček: Já to považuji za velký vtip. Z toho, co říká pan kolega Koten, je jasné, že nechce, aby Ukrajina ustála obrovský tlak ze strany Ruska. Že nechápe podporu Ukrajiny jako náš národní strategický zájem, aby se válka nepřelila přes východní křídlo NATO a východní hranici Evropské unie.

Čtěte také

Prezident Pavel: Bezpečnost musíme budovat, když to ještě nebolí. Je křehká, když to odkládáme

Nepřekvapuje mě to, protože SPD slovy svého vedení v zásadě ani nechtěla, abychom byli v NATO, respektive abychom zpochybnili své členství. Čili tady si zásadně nerozumíme, co je národní bezpečnostní zájem.

Pokud politicky definujete jako vláda, že národní bezpečnostní zájem tady existuje a že jsme v tomto směru jednotní třeba s kolegy z NATO, tak pak si musíte určit priority a musíte ty finanční prostředky nalézt. Je samozřejmě nesmysl, aby se něco bralo Hradu, možností tam je vícero. Ale tady nemá vláda jasno.

Útok na Balt

Nehraje vaše neochota podporovat muniční iniciativu a podporovat obranu Ukrajiny ve prospěch Ruska? 

Koten: Určitě ne, určitě ne. Rusko nezaútočí na státy sedmadvacítky, a pan kolega to ví, protože dělal na toto téma seminář a vyjadřovali se mu tam ředitelé tajných služeb.

Čtěte také

Česko se musí připravovat na válku. Spojenci v NATO nechtějí, abychom se vezli, říká bezpečnostní analytik

Dá se říct, že mohou dejme tomu testovat pobaltské státy nějakými provokacemi. Ale že by ruský voják vstoupil na území Evropské unie, tak to je pravděpodobnost skutečně velmi, velmi nízká. Ostatně když se podíváme na zamrzlý konflikt na Ukrajině, kde se ruští vojáci pohybují pouze ve východní části Ukrajiny a nejsou schopni zabrat další území, tak myslím, že to z toho i přímo vyplývá.

Co se stane tak hrozného, když Češi iniciativu podporovat dále nebudou? Co se změní?

Žáček: Znamenalo by to jednoznačné oslabení obranného úsilí Ukrajiny, které by se dotklo i nás, protože rozhodně chceme, aby Ukrajina zůstala demokratickou zemí.

Čtěte také

Zalužnyj: Nejde jen o technologie. Úspěch ve válce určují dvě věci, odolnost společnosti a ekonomiky

Mimochodem, já vnímám ruskou agresi proti Ukrajině i její obranu jako součást vymanění se z pozůstatků sovětské éry, včetně snahy zbavit se korupce. A v tomto smyslu bychom jim měli pomáhat, prostě je to v našem zájmu.

My budeme na jarním jednání parlamentního shromáždění diskutovat variantu, na kterou upozorňují jak zástupci armád, včetně té naší, tak zástupci zpravodajských služeb – že mají informace, kdy analyzují ruské snahy nějakým způsobem zatáhnout do konfliktu naše členské státy v pobaltských zemích, kde cítí určitý problém vzhledem ke geografické situaci a tak dále.

Čili to je scénář, který je brán v Alianci, jejíž jsme nedílnou součástí, jako velmi vážný. Měli bychom mu zabránit tím, že budeme silní, odstrašující a že budeme podporovat Ukrajinu, která vede aktivní obranu proti ruskému imperialismu.

Jak se probíhající konflikt na Ukrajině vyvíjí? A jak velký dopad na něj může mít oslabení iniciativy? V pátečním Pro a proti diskutují poslanci Radek Koten z SPD a Pavel Žáček z ODS. Moderuje Lucie Vopálenská.