Musíme se popravit
Skutečně se nemusíte bát, že bychom vás vyzývali ke konečnému řešení. Naopak se už titulkem článku pokoušíme „polepšit“ znalosti vývoje českého jazyka.
Čeština nabízí ve své historii spoustu zajímavých momentů. Jedním z nich jsou stále používaná slova, ke kterým následné roky přiřadily úplně jiný význam. Mezi nejznámější příklady patří mir ve významu svět. Rovněž popravení nebylo definitivní řešení všeho, ale šlo o polepšení. Stejně tak středověký lékař, který podle dávných spisů zkoumal zrakem, čichem i chutí vodu, nekontroloval kvalitu popíjené H2O, ale hledal nemoc v moči. Nejen o takových proměnách bude speciální vysílání magazínu Leonardo v pátek 5. července od 16:10 na stanici Český rozhlas Plus.
Kdy vlastně začínáme hovořit o češtině? Co všechno jí předcházelo? Které etapy jsou v dějinách našeho jazyka přelomové? O postupných proměnách češtiny ve středověku bude hovořit PhDr. Alena Černá z Oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. Do časů Konstantina a Metoděje nás v příspěvcích pozve Naďa Reviláková s PhDr. Františkem Čajkou ze Slovanského ústavu AV ČR a Katedry bohemistiky Pedagogické fakulty UJEP v Ústí nad Labem. V závěru pořadu o vývoji naší řeči promluví také prof. Jiří Marvan.
Vlivy češtiny a vlivy na češtinu
Čeština je často se svým „ř“ uváděna jako výjimečný jazyk, který nemá mezi jinými obdoby. V takovém kontextu snadno unikne provázanost našeho jazyka s ostatními. Zmínit můžeme nejen vazby na polštinu, která od nás přejímala staroslověnskou liturgii, ale najdeme zde vazby například i na kašubštinu. Řadu podobných zajímavostí najdete v knize prof. Jiřího Marvana Čeština tisíciletá.
Naše řeč nabízí navíc i taková slova, která vycestovala za hranice, aby se později v pozměněné podobě, mnohdy nepoznána, vrátila. Příkladem může být označení zbraně píšťala, ze kterého vzniklo ve Francii slůvko pistole a v této podobě doputovala zpět k nám.
1150 let od příchodu Konstantina a Metoděje
V našem případě bychom měli říkat spíše Konstantin, protože jméno Cyril přijal na pouhý měsíc svého života, těsně před svou smrtí. Oslavy 1150. výročí příchodu soluňských bratrů na Velkou Moravu by neměly být důležité pouze pro křesťany, ale svůj význam mají pro celou společnost. Ohraničují dobu, kdy pozvolna pro okolní svět vystupujeme ze stínu a postupně se zbavujeme nálepky jedné ze zemí barbarů. Přitom je zajímavým momentem fakt, že oslavy připadají každoročně na 5. července, přestože vědci mohou potvrdit pouze to, že přišli někdy na jaře.
Mistr Jan
Kněz, český středověký myslitel, reformátor a kazatel, mistr a v letech 1409 – 1410 rektor pražské univerzity. Těmito slovy si můžeme připomenout 6. červenec 1415, kdy byl v Kostnici upálen mistr Jan Hus. Muž, kterému někteří připisují autorství reformy pravopisu, která odstranila spřežky a zavedla do české abecedy diakritiku. Muž, který ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek katolické církve a přijal některé myšlenky Viklefa. Právě katolická církev ho tak označila za kacíře, jeho učení za herezi a v roce 1411 jej exkomunikovala. Dnes už katoličtí kněží tak vyhroceně osobnost Jana Husa nevnímají. Více už se můžete dozvědět z krátkého zamyšlení katolického kněze Miloše Szabo z kostela sv. Prokopa v Praze.
Souška i pančelka jsou věčné
Cizinci si často postesknou, jak je čeština pro učení velmi těžký jazyk. Nejde přitom jen o samo jedinečné ř. Mnohdy máme potíže rozumět sami sobě, protože různé „polykání“ hlásek patří doslova k národnímu sportu. Těžko najdete ve vzpomínkách na školu někoho, kdo by nikdy neslyšel, že to není „pančelka“, ale paní učitelka. Starší ročníky vedly podobné souboje se „souškami“. Podobné trable přitom řešil také autor De orthographia bohemica: „česky dietky sem slýchal, any řiekají páteř, neumějíce slov cele řéci; jako za „osvěť sě jmě tvé“ řiekají „osvěť tvé“. A za „pokušenie“ řiekají „pošenie“. Tak pohřiechu kněžie a žáci řiekají a zpievají hodiny, jakož i já, když sem byl žákem a zpieval sem s jinými vigilie, tak sme zpievali, jedne abychme odbyli.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.