Musel být jasnozřivý. Gregor Johann Mendel by si zasloužil Nobelovu cenu, tvrdí biolog Marek Vácha

20. červenec 2022

Letos uplynulo od jeho narození 200 let. Gregor Johann Mendel (20. července 1822– 6. ledna 1884) je znám především jako kněz, učitel, přírodovědec, matematik a hlavně zakladatel genetiky. Byl ale také zapálený bankéř, včelař, ovocnář a meteorolog. Oslavy začaly už v listopadu 2021 uložením Mendelových ostatků do hrobky augustiniánů, řádu, k němuž patřil a jehož byl opatem.

Mendelovy ostatky vyzvedli vědci proto, aby získali jeho DNA a potvrdili tak, že na brněnském hřbitově opravdu ležel. V rakvi našli i dobové noviny, ze kterých vyčetli, že vznikla dva měsíce před jeho smrtí.

Čtěte také

„Mendelův genetický materiál jsme získali z věcí jeho osobní potřeby, které byly nalezeny v opatství. Podařilo se najít například jeho vlas v oblíbené knize astronomie,“ popsala vedoucí výzkumu, genetička Šárka Pospíšilová. Tuto DNA pak porovnali s ostatky.

Díky tomu teď  víme, že Mendel měl ve svých 61 letech zubní protézu, měřil 167 centimetrů a obouval si boty zhruba velikosti 42. „A můžeme také říci, že velikost jeho mozkovny je výrazně nadprůměrná,“ dodává Pospíšilová.

V jeho hrobě nalezli i ostatky, s nimiž nepočítali: kromě dalších čtyř augustiniánů ležel vedle Mendela i opat Cyril František, mentor, v jehož skleníku prováděl zakladatel genetiky pokus s hrachem a jehož místo posledního odpočinku dosud nebylo známo.

Vácha: Zasloužil by si Nobelovu cenu

V Česku se Mendelův význam vyzdvihuje málo, tvrdí etik, biolog a kněz Marek Orko Vácha, ačkoliv je vedle Charlese Darwina považován za zakladatele moderní biologie. „Měl dva velké hříchy, které mu komunistický režim nikdy nedokázal odpustit. Že to byl katolický kněz a sám se stal opatem,“ vysvětluje si mlčení o Mendelovi Vácha.

Čtěte také

„Když jsem ho začal studovat, tak mi běhal mráz po zádech. Najednou si člověk uvědomí, jak musel být naprosto jasnozřivý. Šel cestou, kterou nikdo před ním nešel. Dokázal si ty věci představovat a pravděpodobně tušil, co mu vyjde,“ říká.

Když Mendel zemřel, upadl do vědeckého zapomnění, ani na jeho pohřbu se nemluvilo o pokusech s hrachem. Teprve šestnáct let po jeho smrti zopakovali vědci Mendelovy pokusy a zrodila se genetika. 

„Není sporu o tom, že je to otec moderní biologie. Zasloužil by si dostat Nobelovu cenu,“ je přesvědčený Vácha. Ta se ale začala udělovat až sedmnáct let po Mendelově skonu. 

Co dalšího víme o Mendelovi? Poslechněte si celé Zaostřeno Tomáše Kremra. (repríza)

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.