Musel být jasnozřivý. Gregor Johann Mendel by si zasloužil Nobelovu cenu, tvrdí biolog Marek Vácha
Letos uplynulo od jeho narození 200 let. Gregor Johann Mendel (20. července 1822– 6. ledna 1884) je znám především jako kněz, učitel, přírodovědec, matematik a hlavně zakladatel genetiky. Byl ale také zapálený bankéř, včelař, ovocnář a meteorolog. Oslavy začaly už v listopadu 2021 uložením Mendelových ostatků do hrobky augustiniánů, řádu, k němuž patřil a jehož byl opatem.
Mendelovy ostatky vyzvedli vědci proto, aby získali jeho DNA a potvrdili tak, že na brněnském hřbitově opravdu ležel. V rakvi našli i dobové noviny, ze kterých vyčetli, že vznikla dva měsíce před jeho smrtí.
Čtěte také
„Mendelův genetický materiál jsme získali z věcí jeho osobní potřeby, které byly nalezeny v opatství. Podařilo se najít například jeho vlas v oblíbené knize astronomie,“ popsala vedoucí výzkumu, genetička Šárka Pospíšilová. Tuto DNA pak porovnali s ostatky.
Díky tomu teď víme, že Mendel měl ve svých 61 letech zubní protézu, měřil 167 centimetrů a obouval si boty zhruba velikosti 42. „A můžeme také říci, že velikost jeho mozkovny je výrazně nadprůměrná,“ dodává Pospíšilová.
V jeho hrobě nalezli i ostatky, s nimiž nepočítali: kromě dalších čtyř augustiniánů ležel vedle Mendela i opat Cyril František, mentor, v jehož skleníku prováděl zakladatel genetiky pokus s hrachem a jehož místo posledního odpočinku dosud nebylo známo.
Vácha: Zasloužil by si Nobelovu cenu
V Česku se Mendelův význam vyzdvihuje málo, tvrdí etik, biolog a kněz Marek Orko Vácha, ačkoliv je vedle Charlese Darwina považován za zakladatele moderní biologie. „Měl dva velké hříchy, které mu komunistický režim nikdy nedokázal odpustit. Že to byl katolický kněz a sám se stal opatem,“ vysvětluje si mlčení o Mendelovi Vácha.
Čtěte také
„Když jsem ho začal studovat, tak mi běhal mráz po zádech. Najednou si člověk uvědomí, jak musel být naprosto jasnozřivý. Šel cestou, kterou nikdo před ním nešel. Dokázal si ty věci představovat a pravděpodobně tušil, co mu vyjde,“ říká.
Když Mendel zemřel, upadl do vědeckého zapomnění, ani na jeho pohřbu se nemluvilo o pokusech s hrachem. Teprve šestnáct let po jeho smrti zopakovali vědci Mendelovy pokusy a zrodila se genetika.
„Není sporu o tom, že je to otec moderní biologie. Zasloužil by si dostat Nobelovu cenu,“ je přesvědčený Vácha. Ta se ale začala udělovat až sedmnáct let po Mendelově skonu.
Co dalšího víme o Mendelovi? Poslechněte si celé Zaostřeno Tomáše Kremra. (repríza)
Související
-
Byl Mendel skutečně Mendel? Vědci identifikovali ostatky otce genetiky, teď zkoumají jeho genom
Experti z brněnské Masarykovy univerzity tento týden zveřejnili část výsledků výzkumu exhumovaného těla zakladatele genetiky.
-
Důležité je nenudit! Komiks o Mendelovi přiblíží život zakladatele genetiky
Mendelova univerzita chce více rozšířit povědomí o vědci a zakladateli genetiky, a to hlavně mezi mladými lidmi. Pomoci k tomu má nový komiks.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.