Můj život není vaše porno. Jihokorejské ženy demonstrují proti skrytým kamerám
Minulou sobotu se v Soulu sešly tisíce žen k demonstraci proti zneužívání skrytých kamer, jež na veřejných místech tajně natáčejí videa následně sloužící jako pornografie.
Tématem se blíže zabývá článek amerického magazínu Vice.
Účastnice akce se v jihokorejské metropoli 9. června shromáždily v červené, černé a bílé barvě k tomu, co mnozí komentátoři označili za největší ženský protest v jihokorejské historii. S tvářemi zakrytými maskami tak, aby se vyhnuly obtěžování nebo trollingu na internetu, se snažily zvýšit povědomí o problému takzvané „molka“ – pornografie natáčené skrytými kamerami.
V Jižní Koreji je tento nešvar velmi rozšířený – skryté kamery tu ženy proti jejich vůli natáčejí na veřejných toaletách, na eskalátorech, a dokonce i za jejich psacími stoly.
Na transparentech protestující nesly nápisy jako „Můj život není vaše porno“ nebo „Naštvané ženy to změní“. Několik žen si na výraz odporu proti neschopnosti vlády zajistit jejich ochranu dokonce oholilo hlavy.
„Strach, který ženy mají ze skrytých kamer, není přehnaný: je to racionální,“ řekla v rozhovoru pro server Korea Exposé Čchang Da-hje, výzkumnice z Korejského kriminologického ústavu. „Nejde jenom o záznam pohlavního styku. Vyskytují se i tajně natočené záznamy žen na toaletách, žen v plavkách, doma nebo jak jdou po ulici. Na webové stránky Soranet muži nahrávají fotografie svých přítelkyň či žen a žádají ostatní, aby ohodnotili jejich genitálie,“ dodala vědkyně.
Držte si sukně
Je to natolik závažný problém, že v Soulu mají policejní jednotku, složenou výhradně z žen, která se specializuje na vyhledávání kamer na veřejných záchodech.
Čtěte takéPrůzkum odhalil sexuální obtěžování na českých úřadech. Dostanou proto příručku, jak tomu zabránit
„Moje práce je ujistit se, že tam není kamera, která by natáčela ženy, zatímco si ulevují,“ vysvětlila jedna z příslušnic tohoto útvaru loni novinářům deníku South China Morning Post. „Je vážně divné, že existují lidé, kteří se na něco takového chtějí dívat… my se ale musíme postarat o to, aby se ženy mohly cítit v bezpečí,“ poznamenala policistka.
V prosinci 2013 vláda přišla s iniciativou, která měla ženám také pomoci k většímu pocitu bezpečí: úřad zodpovídající za bezpečnost eskalátorů začal šířit výstražné tabule, které ženy varovaly, aby si na jezdících schodech v metru přitáhly sukni. Kritici ale poukazovali na to, že se tak starost o bezpečí místo postihu pachatelů přesouvá na ženy, a text výstražných upozornění se později změnil.
Počet sexuálních přečinů ve vlacích se v Jižní Koreji podle tamních médií v letech 2012 až 2014 zvýšil o 84 procent. K polovině těchto případů přitom došlo v metru. Více než 200 tisíc lidí v Koreji podepsalo online petici, jež po vládě požaduje zákaz prodeje skrytých kamer a zavedení přísnějších trestů pro lidi, kteří s jejich pomocí pořizují nelegální pornografické záznamy. Většina z nich za to doteď dostávala jen pokuty.
Bezvýsledný boj
Korejské ministerstvo pro rovnost pohlaví a rodinu v květnu přišlo s novou iniciativou, která nabízí pomoc obětem digitálních sexuálních zločinů, včetně takzvaného „revenge porn“, tedy zveřejňování intimních záběrů partnery, kteří se spolu rozešli ve zlém.
Čtěte takéPorno pomsta na síti? Pokud nám pošlete své nahé fotky, zabráníme jejich zveřejnění, tvrdí Facebook
V rámci nového programu mohou oběti využít poradenství, pomoc s vymazáním fotografií na internetu a získat právní i jinou podporu. V prohlášení korejského ministerstva se píše, že „pokud jste se stali obětí digitálního sexuálního zločinu, vláda tu je, aby vám pomohla“.
Jak ale před dvěma lety napsala korejská publicistka I Je-dži, hodně kritiků se pozastavovalo nad tím, jestli iniciativa ministerstva dokáže způsobit trvalejší změnu. „Skutečný problém pokusů zmírnit genderovou nerovnost v Jižní Koreji je v tom, že to jsou většinou jen neúčinné, vlažné pokusy, vedené obvykle spíš snahou konkrétního politika vylepšit si veřejnou image, než skutečně zavést politiku, která by vytvořila rovné prostředí, prospěšné pro obě pohlaví,“ myslí si I Je-dži.
Po fotomontážích je na řadě video: Umělá inteligence umí udělat pornohvězdu z kohokoliv
Představte si, že by šel vytvořit pornografický film, ve kterém by hrála libovolná celebrita nebo váš soused, pouhým kliknutím tlačítka. Každý by mohl během pár minut vyrobit kompromitující materiály na neoblíbeného politika nebo zničit život expřítelkyni. Kvůli neuronovým sítím se to nejspíš brzy stane skutečností. A dokázat pravdivost jakéhokoliv videa bude skoro nemožné.
Demonstrantky během poslední akce proti epidemii zločinů souvisejících s pořizováním pornografických záznamů skrytými kamerami navíc zdůrazňovaly, že je potřeba řešit i institucionální sexismus.
V květnu tohoto roku například policie velmi rychle zatkla ženu, která vyfotografovala nahého mužského modela, svého kolegu, a bez jeho souhlasu nahrála obrázek na internet. Jednání policie se v tomto případě podle magazínu Vice velmi lišilo od toho, jaké zažívají korejské ženy, jež se obětí podobných praktik stávají mnohem častěji.
Nejistí muži
Katharine Moonová je expertka v oblasti genderu a ženských práv, která se zaměřuje na Jižní Koreu a přednáší na Wellesley College ve Spojených státech. Podle jejího názoru souvisí velké rozšíření pornografických záběrů ze skrytých kamer s tím, že korejští muži těžce nesou pokrok v oblasti vzdělání, ekonomiky a politiky, kterého jihokorejské ženy dosáhly během posledních dvou desetiletí.
O sexuálním obtěžování mlčíme, nebo je zlehčujeme. Mělo by znepokojovat, míní socioložka
Prožíváme novou vlnu zájmu o případy sexuálního obtěžování nebo dokonce sexuálně motivovaných útoků, která má také svou podobu na sociálních sítích v kampani #MeToo. Někteří tvrdí, že diskuze a pranýřování sexuálně motivovaného násilí nám přináší prospěch, jiní upozorňují na nebezpečnou lehkost, s níž známé osobnosti ztrácejí dobrou pověst poté, co se vynoří svědectví o jejich sexuální neukázněnosti.
Podle nedávné studie korejské ženské právnické asociace zahrnovala použití skrytých kamer asi čtvrtina všech sexuálních zločinů hlášených v roce 2015. „To je opravdu velký nárůst, když to srovnáte se situací v roce 2006, kdy skryté kamery figurovaly jen v 3,6 procent hlášených sexuálních zločinů,“ říká Moonová.
Nová mocenská dynamika, doprovázená ekonomickými obtížemi, které podle ní způsobují u mladých lidí „sociální a psychologickou krizi“, pravděpodobně vytváří podmínky, kdy roste pocit nejistoty. Zneužití skryté kamery je „spíše pasivní, než agresivní způsob, jak si vybít na ženách svou mužskou nejistotu a sociálněekonomickou nespokojenost“, pokračuje Moonová.
„V Koreji je zvláště v mladší generaci spousta mužů, kteří některé ze svých problémů kladou za vinu ženám. Cítí, že je ženy odmítají a současně jsou lepší než oni ve škole i v práci,“ dodává akademička. „Průměrní muži můžou tajné natáčení pornografických záběrů snadno chápat jako určitý druh pomsty,“ říká v závěru článku na stránkách amerického magazínu Vice genderová expertka Katharine Moonová.
