Možností, jak být laskavý k sobě i druhým, je nekonečno. Laskavost nemá příliš mnoho hranic, říká psycholožka Poláčková Šolcová

„Každé očekávání je dvojsečný meč. Na jednu stranu nám přináší radost z něčeho, třeba že přijde Ježíšek, ale zároveň i určité obavy, tedy například ‚co když Vánoce budou vypadat jinak, než jsem si přála‘,“ vysvětluje psycholožka.

Čtěte také

Ježíšek patří do světa fantazie a pohádek. A ten děti potřebují, věří psycholožka Gregorová

Lidé by měli spíš mít více možných scénářů, které mohou nastat, a být tak připraveni na všechny možné varianty. „Tím pádem budou méně zklamaní a i se budou méně bát.“

„Za emoce si můžeme do značné míry sami, můžeme si je vytvořit. Měli bychom se zamyslet nad tím, co nás činí šťastnými, co nám tvoří naši životní spokojenost, dobrou duševní pohodu, a na tom intenzivně pracovat. To je kompetence, kterou máme všichni a můžeme se učit být šťastní, laskaví, milí a vlídní.“

Výzkumy jednoznačně ukazují, že si lidé často ani neuvědomují obrovský vliv, který mají na ostatní.
Iva Poláčková Šolcová

Člověk si tak může svůj život cíleně zlepšovat. „Cílené hledání pozitiv v životě je dovednost jako každá jiná. Někdo dostal do vínku lepší připravenost na to být pozitivní, někomu to dá víc práce, ale je to podobné jako učení se jazykům, někomu jdou hůř, někomu lépe.“

Čtěte také

Tak holt nemám umytá okna, ale raději dětem vysvětlím, proč vůbec Vánoce slavíme, tvrdí lékařka a manažerka Charity Pipková

Laskavost a vlídnost nejlépe působí na naše okolí. „To jsou velmi podceňované vlastnosti člověka, tedy že je laskavý a vlídný a dělá pro druhé něco pěkného, dělá lidem radost v průběhu celého roku, ne jen o Vánocích.“

„Výzkumy jednoznačně ukazují, že si lidé často ani neuvědomují obrovský vliv, který mají na ostatní. Jsou to drobnosti, že třeba zpříjemníme den laskavým telefonátem, sdílením nějakých inspirací, co jsme četli, viděli, co nás zaujalo. Možností, jak být laskavý, je nekonečno, laskavost nemá příliš mnoho hranic.“

Sebepřijetí a to, že se k sobě sám člověk nechová jako krutý šéf nebo zcela pro sebe nevhodný partner, je důležité.
Iva Poláčková Šolcová

Laskaví ale musíme být k sobě samým. „Sebepřijetí a to, že se k sobě sám člověk nechová jako krutý šéf nebo zcela pro sebe nevhodný partner, je důležité. Takže nastavit si nějaké hranice má smysl, ale jsme také borci v tom, že hranice neustále překračujeme.“

Čtěte také

Nepřidělávejme si přes Vánoce další stres navíc, vypněme sociální sítě, radí terapeut Vojtko

Proto je hlavní všímat si signálů v našem okolí. „Jsme sociální bytosti a ve finále jsme součástí nějakých tlup a společenství, která nám někdy naprosto jasně mohou dávat najevo, že jsme nějaké hranice překročili.“

„Všímejme si těchto varovných signálů, jestli si třeba neubližujeme tím, že si necháme od někoho tancovat po hlavě. Stanovení nějakých hranic je fajn, ale je také trochu iluzorní, protože sami své hranice překračujeme dnes a denně,“ shrnuje sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová.

Poslechněte si celé Studio Leonardo v audiozáznamu. Moderuje Lenka Pištěková.