Mozek ovlivňují zvuky a vůně

vůně

Mohou vůně nebo zvuky zlepšit učební výsledky u dětí? Tuto otázku si položila stanice BBC. A začíná hned otázkou: jak voní vaše škola? Je v ní hluk, nebo je to klidné místo?

Nemusí se to jevit jako důležité, ale vrší se výsledky výzkumů, ukazující, že vůně a zvuky ovlivňují schopnost učit se, tvořivost a chování dětí. Někteří ředitelé už začali ve svých školách aplikovat hudbu nebo vůně, aby zlepšili výsledky tamních žáků.

Studie ukazují, že například děti ve školách blízko letiště zaostávají za svými vrstevníky. Svůj efekt mají zvuky dopravy a sirény a také hluk samotných dětí. Bridget Shieldová, profesorka akustiky na jedné z londýnských univerzit, upozorňuje, že ve třídě má mimořádně rušivý efekt povídání dětí. Měli by to mít na paměti architekti, kteří projektují třídy a kanceláře jako otevřené prostory.

Lidi silně ruší řeč, která je srozumitelná, ale člověk se jí neúčastní. Říká se tomu „efekt irelevantní řeči“. O tom, jaké důsledky má zvuková kulisa, však rozhoduje její povaha a hlasitost. Pokusy na College of Business ve státě Illinois testovaly lidskou kreativitu. Zjistilo se, že různé úrovně ji různě ovlivňují. Největší tvořivost vykazovali lidé při střední hladině zvuku. Při nízké i vysoké se jejich kreativita snížila.

Mnozí učitelé v různých zemích světa pouštějí žákům hudbu během vyučování. Konají tak na základě předpokladu, že hudba zvyšuje IQ, což je takzvaný Mozartův efekt. Bylo by příliš zkratkovité prohlásit, že klasická hudba povzbuzuje myšlení. Experti ale tvrdí, že příjemná hudba před zkouškou napomáhá k uvolnění a vede následně k lepším výsledkům. Musí se vám ale líbit to, co posloucháte. Pokud je to splněno, pak nezáleží na druhu hudby.

Nedoslýchavost (ilustrační foto)

Vůbec to ale neznamená, že hudba je vždy přínosem. Může interferovat do vašich myšlenkových pochodů. Písně se slovy mohou kolidovat s prací, kde používáte slova. Určitý druh hudby koliduje s činností, kde musíte myslet na několik věcí naráz, atd. Pokud se tedy ve školách pouští hudba, aby pozitivně naladila žáky, je důležitá konkrétní volba. Dalším smyslem, který se ale v poslední době zaměstnává, je čich.

Psycholog Mark Moss zjistil v roce 2003, že vůně rozmarýnu povzbuzuje u studentů paměť, zatímco vůně levandule působí jako sedativum. Studenti, kteří byli vystaveni této vůni, měli horší výsledky, jak co se týče paměti, tak i co se týče pohotovosti. Skupina studentů vystavených vůni rozmarýnu měla lepší výsledky v obou kategoriích. Může být překvapením, že vůně ovlivňují paměť. Mark Moss ale zjistil, že v krvi těchto dobrovolníků se nacházely látky, povzbuzující komunikaci mezi mozkovými buňkami.

Takže než skončí tento článek – obrací se na čtenáře stanice BBC – zkuste se na chvíli naladit na své smysly. Zavřete oči a párkrát se zhluboka nadechněte. Co slyšíte a jaké vůně cítíte? Odpověď bude souviset s otázkou, kolik jste toho pochytili v uplynulých minutách.

Zpracováno ze zahraničního tisku.