Mount Everest? To je vzpomínka, která nevybledne, říká Zoltán Demján o expedici před 30 lety
Prudká sněhová bouře zabila v Nepálu čtyři desítky lidí, většinou cizinců. Stalo se tak 40 let poté, co bez umělého kyslíku zdolali nejvyšší horu světa Mount Everest Zoltán Demján a Jozef Psotka. Druhý z nich při sestupu zahynul. Jak tento výstup Zoltána Demjána ovlivnil? Co dělá dnes? A pořád ho přitahují hory?
Českoslovenští horolezci zdolali vrchol světa Mount Everest – tak tuto velmi stručnou informaci odvysílal před 30 lety Československý rozhlas. Co tehdy prožíval na onom vrcholu Zoltán Demján?
„Poslední metry jsem vnímal naplno. S Jozefem Psotkou jsme si padli do náručí, slzy nám tekly, bylo to emotivně velmi silné,“ vzpomíná.
Při sestupu je zastihl orkán
Polská cesta jižním pilířem sleduje pravý okraj jihozápaní stěny a ve výšce 8100 metrů překonává obtížný skalní stupeň. Z expedice vedené Andrzejem Zawadou vystoupili v roce 1980 na vrchol Andrzej Czok a Jerzy Kukuczka. Cestu zopakovala československá expedice v roce 1984 a později pár dalších výprav.
Euforii ale zanedlouho vystřídala tragédie. Při sestupu horolezce doslova drtil orkán o rychlosti 200 kilometrů za hodinu. Padla tma, Zoltán Demján šel napřed, Jozef Psotka a šerpa Ang Rita zůstali o něco pozadu.
„Jozef Psotka a šerpa Ang Rita sešli do jižního sedla. Tam byl Jozef natolik unavený, že nemohl dále sestupovat,“ vysvětluje šéf výpravy František Kele.
Jozef Psotka během sestupu bohužel zemřel a kamarádi ho namístě pohřbili. „Člověk se s tím nemůže nikdy vyrovnat, smutek bude vždy se mnou. Je to vzpomínka, která nevybledne,“ říká Zoltán Demján.
Ukazuje vrcholovou fotografii z Everestu. Někde má schované mačky, cepín, ale jeden artefakt má výjimečnější postavení. „Mám vrcholovou vlajku, je pro mě takovou vzpomínkou, něčím, co nedám nikdy z ruky,“ vysvětluje.
Příroda je největší učitelka
Další tragédie v Himaláji znovu potvrdila, jak jsou hory zrádné. I proto Zoltán Demján už před lety opustil vrcholové horolezectví. Radost mu dnes dělají mnohem nižší nadmořské výšky.
„Před dvěma roky jsem si prošel celé Slovensko, šlapal jsem nějakých 700 kilometrů po vrcholcích slovenských hor. Příroda je největší učitelka, kterou můžeme mít, protože tam jste v kontaktu s univerzálně platnými principy, podle kterých příroda funguje,“ nastiňuje.
Dnes je vyhledávaným profesionálním mentorem pro manažery, velmi rád také přednáší. Radí lidem, jak mít radost ze života. A jaký je ten nejlepší recept? „Na nic si nehrát a dopřát si čas být sám se sebou.“
