Motorkář Pertlíček: Cestování po Himálaji? Zaprší, spadne silnice a objížďka má 1000 kilometrů
„Alpy už mi připadají jako legrace. Rád jezdím v Himálaji kolem sedmi tisícovek,“ říká motorkář Michal Pertlíček, autor průvodců Offroad Guide „Jsem člověk, který má rád hory. Roviny mi nic moc neříkají,“ popisuje pro Hovory Českého rozhlasu Plus kouzlo jednostopého putování horským terénem. „Baví mě, že je pořád co vidět. Vyjedu do pěti, šesti tisíc metrů a zase dolů, všude jsou výhledy.“
Jízda náročným terénem ale vyžaduje bohaté řidičské zkušenosti. Při výpravách do odlehlých míst je navíc potřeba počítat s rizikem, že v případě nehody pomoc nedorazí hned. Člověk proto musí být mentálně odolný a často také technicky zdatný.
Čtěte také
„Vždycky říkám, že na takové cesty jsou dva moc a jeden je málo. Rád jezdím sám, ale je potřeba mít zkušenosti, umět si poradit, minimálně vyměnit pneumatiku,“ srovnává. „Chce to odvahu a technický skill. A zase ve skupině je to sranda, jsou tam kamarádi.“
Pro úspěšné zvládnutí cesty je důležité mít i kvalitní a praktické vybavení. „Vozím goretexové oblečení, potom jsem si koupil malou péřovku a hlavně rukavice,“ vyjmenovává Pertlíček.
„V Indii jsem si kupoval trekingové oblečení. Značky, který tady člověk koupí za hrozné peníze, tam jsou relativně levné, otázka je, jestli to je originál, nebo ne. Co se týče motorkového vybavení, jde koupit helma a další věci, ale to už není bůhvíjak kvalitní. V Evropě tyto věci neobstojí.“
Čtěte také
Mototuristika je přitom v Indii na vzestupu. Spolu s ekonomických rozmachem roste i chuť Indů cestovat a motorka je pro ně finančně relativně snadno dostupný dopravní prostředek. Země navíc intenzivně investuje do strategické infrastruktury a turismu, díky tomu se do tamních hor dostává i velké množství Evropanů.
„Indové mají rádi zdolávání vrcholů, hrozně rádi všeho fotí a dávají to na sociální sítě. A pro Evropany jsou lákavé nejvyšší silnice na světě a hory,“ domnívá se Pertlíček. „V některých částech je ale naprosto šílený provoz. Pro Evropana je to brutální chaos, ale jak se rozjede do hor, tak to mizí. Jsem zvyklý na hodně, ale občas mě to překvapí.“
Zaprší a spadne silnice
Při plánování cesty je důležité hlavně nezapomínat na správnou aklimatizaci. Rychlé změny tlaků mohou být i zdraví nebezpečné.
Čtěte také
„Já výšky díky bohu snáším dobře, ale byl tam kluk z Jižní Koreje, který zemřel na otok mozku ve výšce 4 800 metrů, protože nebyl aklimatizovaný,“ varuje Pertlíček. „Celý život žil v Soulu, pak přiletěl do Léhu, který je 3500 metrů nad mořem, a za dva dny byl ve 4 800 metrech – a tam bohužel zemřel. Vypadá to jako legrace, ale aklimatizace je extrémně důležitá a určitě se ji nevyplatí podceňovat.“
Jinak se prý cesta moc plánovat nedá, trasu hodně ovlivňují živly, počasí a technické limity lidské civilizace.
Čtěte také
„Když jedu se skupinou, tak plánuji. V Himálaji zaprší, spadne silnice, cesta je 14 dní zavřená a objet to musíme přes zajížďku dlouhou třeba 1 000 kilometrů. Improvizace je tam hodně nutná,“ vysvětluje Pertlíček. „Ale navigovat je tam jednoduché. Jsou tam ve finále všude tři silnice, takže letos už jsem tam jezdil bez navigace.“
Rychle si cestovatelé zvykají na jízdu vlevo i indickou kulturu. I to je jeden z důvodů, proč se tam Michal Pertlíček tak rád vrací.
„Himálaj si chci projít ještě daleko víc, než mám teď. Motorkou se dá dostat všude, ale chůze je ještě úplně jiný level,“ uzavírá. „Teď jsme šli 120 kilometrů dlouhý track a přecházet sedla je úplně jiný zážitek. Vřele doporučuji.“
Má člověk čas se při jízdě kochat? A jaký je to pocit stanout na vrcholu pětitisícovky? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Vladimír Kroc.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
