Mořský rybolov je starý 42 000 let

25. listopad 2011
Monitor

Lov velkých ryb, které žijí na otevřeném moři, vyžaduje plánování a komplexní strategii. Přesto jej lidé ovládali už před 42 000 lety.

Asi před 50 000 lety lidé kolonizovali Austrálii, což znamená, že dokázali podnikat dlouhé cesty po moři. Dá se předpokládat, že se přitom živili rybami a dalšími mořskými živočichy. První hmatatelný důkaz o časných rybářských dovednostech nyní přinesly vykopávky ve Východním Timoru. Ve vápencové jeskyni Jerimalai Shelter na severu ostrova objevili australští a japonští archeologové dva zlomené rybářské háčky vyrobené z lastur mořských mlžů. Jeden z nich je starý asi 11 000 let, stáří druhého se pohybuje mezi 16 000 a 23 000 lety. Jsou to vůbec nejstarší rybářské háčky, jaké byly objeveny.

Háčky však nejsou nejstarším dokladem lovu ryb na Východním Timoru. Archeologové zde také našli téměř 40 000 rybích kostí, jejichž stáří sahá až do doby před 42 000 lety. Některé kosti patří rybám žijícím u pobřeží, ale jiné pocházejí z pelagických druhů, jako jsou tuňáci a rejnoci. Jsou důkazem o tom, že už před 42 000 lety lidé rutinně vyjížděli na lov ryb daleko na otevřené moře.

Zdroj: Science

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.