Mořské želvy si pletou igelity s medúzami, dospělosti se bez pomoci dožije jedna z tisíce, říká ochranářka

„V Indii probíhalo hromadné líhnutí želv po staletí: v jednu chvíli jich přišly tisíce na to stejné místo klást vajíčka, protože když je jich tolik, nestihnou se namnožit predátoři a naopak se vylíhne více želv. To se stávalo jen na málo místech světa a v posledních několika desetiletích k tomu v Indii nedocházelo. Ale v roce 2020 se to stalo,“ zdůrazňuje význam útlumu turistického ruchu Svobodová.

Čtěte také

Vědecké dobrodružství v Indonésii: Rodné ostrovy želv mizí pod vodou. Kde budou jednou klást vejce?

„Ale je to jenom jeden rok. Ochrana želv není krátkodobá věc, želvy rostou třicet pětatřicet let, než jsou dospělé a kladou vajíčka. Dopad roku 2020 uvidíme až za desítky let,“ připouští ochranářka.

Mořské želvy se totiž musí vyrovnat s dalšími problémy ve svém životním prostředí. „Jestli se dožijí dospělosti, záleží na rybářských sítích, na množství plastu, igelitu, který si želvy často pletou s medúzami, svojí přirozenou potravou. A myslím, že právě množství odpadu se bohužel v pandemii zvýšilo,“ dodává Svobodová.

Zatímco dříve se dospělosti dožila jedna mořská želva ze dvou stovek, dnes je to bez ochranářů jedna z tisíce.
Hana Svobodová

Přesto je šance, že díky projektu Chráníme mořské želvy jich bude v příštích dekádách více, než kolik by jich přežilo bez pomoci. Ochranáři totiž dohlíží na to, aby pytláci snůšky nevybírali. A také zabezpečují vylíhnutým želvám bezpečnou cestu do moře.

Kareta pravá v moři|foto:Hana Svobodová

„To je totiž fáze, kdy jim hrozí nejvíc nebezpečí. Jsou to nejen pytláci, ale i krabi, ptáci, ryby. Podle našich posledních dat už jsme pomohli milionům želv, přesněji 3,4 milionu. Zatímco dříve se dospělosti dožila jedna mořská želva ze dvou stovek, dnes je to bez ochranářů jedna z tisíce,“ vysvětluje přínos své organizace Svobodová.

Dvě vykradené snůšky? Měsíční příjem

Na Borneu má Chráníme mořské želvy patnáct ochranářů, kteří denodenně hlídají ostrovy. Dřív jim mohli pomáhat i dobrovolníci, to teď ale kvůli pandemii není možné.

Čtěte také

Ochrana vzácných zvířat se komplikuje, rezervace přišly v krizi o příjmy. Nosorožcům se přesto daří

„I tak jsem strašně ráda, že se udržela přímá ochrana vajíček před pytláky. Protože teď jich bylo víc. Na začátku pandemie pytláků bylo méně, lidé se báli kamkoliv chodit, ale v létě se jejich počet zvýšil až na dvojnásobek. Zdrojů obživy pro místní totiž ubylo, nebyli tu turisté a lidé museli živit svoje rodiny,“ uznává.

„Přece jenom jedno želví vajíčko stojí 25 korun a ve snůšce je jich kolem stovky. Průměrná indonéská výplata je 5000 korun. Takže ze dvou vykradených snůšek můžete mít měsíční příjem, to je lákavá možnost,“ říká ochranářka a zdůrazňuje:

„Ale je to nelegální. Mořské želvy jsou ohrožené vyhynutím. Karety pravé, které tam taky snáší, jsou dokonce kriticky ohrožené vyhynutím. A v Indonésii to není tak, že je tam hlad. Pokud někdo chce pracovat, tak si práci najde.“

V Indonésii to není tak, že je tam hlad. Pokud někdo chce pracovat, tak si práci najde.
Hana Svobodová

S pomocí místní policie se případy pytláctví podařilo snížit na běžnou míru. „Občas to někdo zkusí, ale nemám pocit, že by pytláci byli úspěšní. 99 procent snůšek se podařilo ochránit,“ dodává Svobodová.

Poslechněte si celé Studio Leonardo Daniela Mrázka. Jak nejlépe chránit přírodu a přitom dávat místním obyvatelům šanci na lepší život?