Morové rány napříč staletími

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy v dobách, kdy postižené jedince navštěvoval lékař s ptačí maskou, v jejímž zobáku byly napěchovány byliny. (autor: Paul Fürst)
0:00
/
0:00

S epidemiemi různého charakteru byla lidská společnost konfrontována v minulosti a musí jim čelit i dnes. Na rozdíl od dob minulých jsou však nástroje obrany a léčby infekcí mnohem účinnější než v dobách, kdy postižené jedince navštěvoval lékař s ptačí maskou, v jejímž zobáku byly napěchovány byliny. (repríza)

Mor patřil k nejhrozivějším epidemiím a byl postrachem nejen jednotlivců, ale také celých měst a států. České země ležící ve středu Evropy nevyjímaje. Například kronikářské zápisy z dějin Uherského Brodu dosvědčují sedm morových epidemií. Nejstarším svědectvím je záznam z roku 1523, kdy zemřelo přes 600 lidí. 

V 17. století byl mor ve střední Evropě mimořádně nebezpečný v kombinaci s politickou nestabilitou Evropy, s rozvrácenou správou vydrancovaných měst a nouzí obyvatel vystavených konfliktům třicetileté války.

Podrobně je popsána epidemie z roku 1680, nebo ta poslední z roku 1715. Město bylo tehdy v tříměsíční karanténě, kterou odvolal až morový komisař. Jako poděkování měšťanů za ústup moru byla poté vystavena na okraji nedalekých Králových lesů kaple zasvěcená sv. Damasovi a sv. Janu Nepomuckému. Tam měšťané po několik desetiletí chodívali na procesí.

Inspirace Komenského

Kaple, později přebudovaná do podoby poutního kostelíka, se bohužel nedochovala. Lepší osud stihl votivní kapličku postavenou v roce 1719. Ta dodnes stojí za někdejším kostelem sv. Jana Křtitele, který v současnosti užívá Československá církev husitská.

Jan Amos Komenský, mající v Uherském Brodě rodové kořeny, zažil dozajista dvě morové epidemie. Ta z roku 1622 byla pro něj nejtragičtější, protože při ní zemřela jeho manželka Magdalena Vizovská a také jeho synové.

Na základě této bolestné zkušenosti literát sepsal takzvané útěšné spisky: Nedobydltelný hrad, Jméno Hospodinovo, O sirobě a Labyrint světa a ráj srdce. Výsledkem jeho zkušenosti s další morovou ránou, které byl svědkem již ve vyhnanství, a to v polském Lešně v roce 1631, je spisek Zpráva kratičká o morním nakažení.

Lékař v ochranném oděvu proti moru - instalace v muzeu v Uherském Brodě
Spustit audio
autor: Petr Slinták

Odebírat podcast

Související