Moravskoslezský kraj potřebuje investora, míní firmy. Vědec: Ale ne jako gigafactory v Dolní Lutyni

Je možné zvrátit ten trend postupného vylidňování Moravskoslezského kraje?

René Kolek: Tento trend je dlouhodobějšího charakteru a je spojen s transformací regionu, útlumem těžby černého uhlí, snížením výroby v hutních závodech a snížením produkce továren těžkého strojírenství.

Čtěte také

Těžba nenávratně změnila krajinu Karvinska. Některé lokality by mohly být ekonomicky zvýhodněny, doufá hejtman Bělica

Ne že je možné trend zvrátit, on se musí zvrátit. Nemůžeme dospět k tomu, že se region vylidní. Myslím si, že současné vedení kraje už pro to dělá dost a image Moravskoslezského kraje mění.

Dělají se tady celonárodní festivaly, vysoké školy zatraktivňují studium a snaží se nalákat žáky, aby zůstávali na technických školách a absolvovali naši Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu.

Roman Matoušek: Jedna věc je změna počtu obyvatel, která klesá v Moravskoslezském kraji jako celku, ale on není jednolitý. Zajímavé třeba je, že naprostá většina obyvatel kraje žije v obcích, kde naopak vzrostl počet obydlených bytů. Takže počet obyvatel klesá, ale počet domácností roste. A města, která se z pohledu počtu obyvatel zmenšují, fyzicky rostou, protože se tam staví více bytů pro v průměru stále menší domácnosti.

Takže to, že se kraj vylidňuje, nutně neznamená, že města budou liduprázdná a kvalita života se bude zhoršovat.

Připravit území na nabídku růstu

Jak by situaci mohla pomoct výstavba gigafactory, která měla vzniknout v Dolní Lutyni?

Kolek: Strategická investice se musí dobře vykomunikovat. Protože každý příchod investora a každá stavba vždycky vyvolá nějakou nevoli, zhoršení životního prostředí, zhoršení vizualizace daného kraje nebo třeba snížení ceny nemovitostí, které jsou blízko toho.

Čtěte také

Gigafactory v Dolní Lutyni je u ledu, říká Havlíček. Vlček: Bez připravené lokality nelze investovat

Takže je potřeba postavit rozumnou argumentaci pro a proti a nabídnout rozumné stále kompenzace pro ty, které to ovlivní – například snížení ceny energií, sjezd z dálnice nebo rozvoj infrastruktury.

Matoušek: Gigafaktory je výroba, která není úplně high-tech, nepotřebuje velké množství vysokoškoláků. Ale je to určitě výroba potřebná, navázaná na další řetězce třeba v automobilovém průmyslu, kde už ta přidaná hodnota v Česku vzniká. Takže tato investice v širším regionálním kontextu smysl má.

Pak je samozřejmě otázka té lokalizace a srozumitelnosti kompenzací. Dolní Lutyně by z Gigafactory získala jednotky milionů ročně, a to i kdyby na maximum zvýšila daň z nemovitosti. Teď má rozpočet v řádu stovky milionů. Když dostane jednotky procent navíc, tak se nedivím – já bych si také nevzal několikanásobek práce za tříprocentní bonus platu.

Moravskoslezský kraj prochází transformací jakožto region, který byl velmi spojený s těžkým průmyslem. Jak se zatím transformace daří?

Kolek: Transformace je v počátcích – hodně se o ní mluví, ale hmatatelné výsledky až tak nejsou. Má postupný vývoj a cíle v každé etapě, v žádném případě to není běh na krátkou trať.

Moravskoslezské inovační centrum umožňuje realizaci startupů, ale to tvoří desítky zaměstnanců. Potřebujeme opravdu někoho, kdo přijde s větším zaměstnaneckým potenciálem a akumuluje do sebe ty počty zaměstnanců z velkých firem – to jsou tisíce lidí. A na to se pak navážou malé a střední firmy.

Čtěte také

V Česku skončila těžba černého uhlí. Opravdu by se dál nevyplatila? Poslechněte si názory koalice i opozice

Ale abyste mohli někomu něco nabídnout, musíte mít připravené území – musíte nachystat lokalitu, zasíťovat ji a přizpůsobit dnešnímu trendu výstavby nových fabrik. Pak teprve můžete jednat o tom, kdo a za jakých podmínek by sem šel.

Matoušek: Stát už od roku 1992 vymezuje prioritní regiony pro regionální politiku, to znamená území, jejichž rozvoj má problémy na základě indikátorů nezaměstnanosti nebo třeba bytové výstavby.

Když se podíváme, jak tam byly zařazovány různé části Moravskoslezského kraje, tak máme Opavu, která tam nikdy nebyla zařazena, a naopak území na jihovýchodě – Frýdek-Místek, Nový Jičín, Kopřivnice – která po klopotné, ale nakonec úspěšné transformaci podniků, už na mapě nejsou.

A pak jsou tady části Moravskoslezského kraje, které na seznamu prioritních regionů zůstávají celých téměř 30 let a kde se úspěšnější rozvoj nepodařilo nastartovat.

Vzdělanější budoucí generace

Odcházející lidé jsou z poloviny mladí rodáci ve věku od 19 do 40 let. Co je potřeba udělat pro to, aby v kraji zůstávali?

Kolek: Hlavně musíme mladým nabídnout práci, atraktivní kvalitní a dostupné bydlení a volnočasové vyžití. Generace, o které jste hovořil, je diametrálně odlišná od naší generace, takže je třeba přizpůsobit trend vývoje dnešní nastupující generaci.

Čtěte také

Ne/spravedlivá transformace po Česku. Jaká je budoucnost uhelných regionů?

Kvalita bydlení je za těch 40 let, kdy ve velkém probíhala bytová výstavba, diametrálně odlišná. Studium na středních a vysokých školách se také mění.

Jediné, co je trošku zarážející, je, že jsme historicky průmyslový region, ale v dnešní generaci je větší zájem o studia humanitních a přírodovědných oborů než technického a řemeslného školství. Tyto obory v Ostravě začínají nově a ještě nejsou tak rozšířené. A jestliže vám odejde dítě studovat do Brna, do Prahy, tak už tam většinou zakotví, a to je ten problém.

Matoušek: Trh práce se mění, zaměstnanost v průmyslu v posledních 10 letech výrazně klesla. Zároveň se ukazuje, že technické vzdělávání nemůže být tak úzce specializované, jak bylo zvykem. J

edna vlaštovka pozitivního trendu je, že Ostrava byla v roce 2005 z hlediska počtu vysokoškolských studentů až šesté největší město v Česku. Nyní je na tom stejně jako Olomouc na děleném třetím a čtvrtém místě, to je posun k lepšímu.

Vysokoškoláci se osamostatňují a znají ten region, mají tady vazby na spolužáky, možná navázané partnerské vztahy, pracovní zkušenosti a je pravděpodobnější, že se tady usadí.

Čtěte také

Poslední fajront. Jak se Karvinsko vyrovnává s koncem těžby černého uhlí?

Zároveň je další pozitivní trend, že v Moravskoslezském kraji se hodně zvyšuje podíl mladých, kteří studují na vysoké škole. Takže budoucí generace obyvatel Moravskoslezského kraje bude vzdělanější.

Do jaké míry uvažují firmy v kraji o tom, že mají převzít část spoluodpovědnosti za vývoj daného regionu?

Kolek: Dneska mají všechny firmy nedostatek technicky vzdělaných pracovníků, to není jenom regionální záležitost. Co by měly dělat, jsou různé prezentace, setkávání se studenty na veletrzích práce, jaké jsou tady v Opavě, v Bruntále i v Ostravě. Dále běží setkávání podnikatelů se školami, lákání studentů, dny otevřených dveří ve fabrikách… V rámci Hospodářské komory můžu potvrdit, že pro to firmy dělají dost.

Další věc je, že ti, co nenajdou uplatnění po absolvování všeobecných škol, se stejně přihlásí zaměstnavateli s technickým zaměřením nebo výrobní politikou a tam stojí další finance jejich rekvalifikace a zaučení, a to firmy investují samy.

Co dělá stát nebo samospráva pro to, aby z dlouhodobého hlediska udržely mladé v regionu?

Matoušek: Moravskoslezský kraj je příkladem regionu, který má řadu aktivit na podporu podnikatelského prostředí, inovací a vytváření podhoubí, ve kterém pak můžou vznikat firmy, které nalákají mladé zaměstnance a využijí zkušenosti těch starších. Kraj je v tomto dlouhodobě velice aktivní a ukazuje se, že se zde daří řešit i jiné problémy – Moravskoslezský kraj byl třeba schopen snížit počet lidí v exekuci.

Aktivity kraje nebo některých samospráv jsou v podstatě unikátní a průkopnické. Teď se to konečně začíná projevovat i v souhrnných statistikách, že se tady na místní a krajské úrovni opravdu něco děje.