Moravská vína mají svůj význam a je radost je pít. Některým ale chybí rozmanitost, míní znalec Suchánek

29. listopad 2021

Víno může na rozdíl od piva působit jako nápoj vznešený, tvrdí znalec vín Antonín Suchánek. „Pro mě je víno kulturní nápoj, protože formovalo naši civilizaci už od starověku, takže to s sebou nese trošku jiný obraz. A na rozdíl od piva máme vína, která jsou na běžnou konzumaci a stojí pár desítek nebo stovek korun, a zároveň jsou vína, která mohou být hodně drahá.“

Jejich ceny se pohybují až do desítek tisíců korun, jako v případě starých burgundských ročníků. „Každý segment ale přitahuje jiného konzumenta. Někdy se o vínu říká, že je to snobský nápoj, o takovém šampaňském tím tuplem. Pro mne je to stále nápoj, který by měl přinášet člověku radost.“

V Champagne se to sešlo natolik, že někteří vinaři odepisují 95 procent sklizně, a ani s ní vlastně nezačínali.
Antonín Suchánek

„Já to nemám tak, že by se výjimečné lahve schovávaly na výjimečnou příležitost. Výjimečná příležitost pro mě je, že byl hezký den, večer mám skvělou náladu, tak teď přišla i výjimečná příležitost, kdy si otevřu skvělou lahev. Za mne je potřeba si dělat radost každý den. Důležité je být pokorný a nebrat to tak vážně, ani sebe. Ale to platí i o životě,“ přiznává znalec vín, který dřív učil češtinu a němčinu a který se zamiloval do francouzské oblasti Champagne.

Klimatické změny už jsou vidět

Letošní ročník francouzských vín bude podle Suchánka zřejmě hodně špatný.

Čtěte také

„Byla to katastrofa – o letošním roce se tam hovoří jako o jednom z nejhorších ročníků posledních let. Zafungovala souhra jarního extrémního počasí, pak přišly kroupy následované hodně teplými dny, takže to, co nezdecimovaly kroupy, tak po pár dnech kontinuální, skoro měsíc trvající deště, takže zbytek shnil.“

„Konkrétně v Champagne se toho sešlo natolik, že někteří vinaři odepisují 95 procent sklizně a ani s ní vlastně nezačínali. Tam už bylo jedno, jestli je někdo v ekologickém režimu a dělá víno bez aditiv, nebo ne. Protože počasí nedalo nikomu moc šanci,“ popisuje francouzský rok 2021.

U těch, co sklidili, se ale kvalita vína obratem nepozná. „Zraje dlouho v lahvích, takže hodnotit to budeme až po třech pěti letech. Nějaké degustace u tichých vín budou už během dubna,“ vysvětluje.

Moravská vs. francouzská vína

Můžeme v Česku někdy dosáhnout podobných kvalit, jaké mají vína ve Francii nebo Itálii? „To je hrozně moc nebezpečná otázka,“ odpovídá Antonín Suchánek se smíchem.

„Kvalitou určitě, ale je otázka, co si kdo představuje pod pojmem kvalita. Ale tady vína mají svůj smysl a mají tu i svůj domov. Na Moravě můžeme skvěle pěstovat meruňky či jablka, ale pomerančům se tam asi moc dařit nebude,“ dodává s tím, že to nesouvisí jen se sluníčkem. 

Čtěte také

„Tady se říká, že na červená vína z Moravy nemáme dost sluníčka. To je nepravda, která se tady hodně vžila. Navíc se to teď bude hodně měnit s globálním oteplováním. Karty prostě byly rozdány jinak. Stále jsme severní vinařskou oblastí.“

Skvěle se tady podle odborníka bude dařit odrůdám typu Frankovka či Svatovavřinecké. „Horší to bude s Cabernet Sauvignon. Moravská vína mají svůj význam a je radost je pít. Některým ale pro mne mnohdy chybí rozmanitost, kterou znám z Francie. Rozhodně ale není důvod se vínům z Moravy nějak vyhýbat,“ radí.

Moravská vína mají svůj význam a je radost je pít. Některým ale pro mne mnohdy chybí rozmanitost, kterou znám z Francie.
Antonín Suchánek

Klimatické změny ale hodně hýbají i vinařské oblasti francouzské oblasti Champagne, která je jeho, jak říká, „vinařskou domovinou“.

„Tamní vína jsou hodně odvislá od kyseliny, kterou musejí mít. Ta nám ubývá a neustále se tam posouvá i sklizeň do dřívějších termínů. Takže se klimatické změny hodně řeší, také využívání už i severních svahů, jiné rozložení odrůd a podobně,“ vysvětluje s tím, že se profil vín, jak ho známe dnes, bude určitě měnit a vinaři všude na světě budou muset své postupy měnit, někde je už i mění.

U chuti hodně záleží na tom, jako moc máte propito.
Antonín Suchánek

Antonín Suchánek tíhne k „autentickým vínům“.

„Aroma může být pro někoho nezvyklé, ale pro mne už je normální. Co ale nevypiju, je víno s vadou. Když se tam vyvine něco, co by tam být nemělo, tak už to může znamenat, že si to víno úplně neužiji. Mnohdy je to balancování na hraně, což naopak může být velmi zábavné. Co ale opravdu nepiju, a to už nějakých osm devět let, jsou vína, která obsahují vyšší množství oxidu siřičitého a je takzvaně přesířené.“

Čtěte také

„U chuti hodně záleží na tom, jako moc máte propito. Jak moc jste zvyklí vína pít. Průmyslově vyráběná vína mívají mnohdy velmi vysoký objem síry, to mluvíme o nějakých 100 až 150 miligramů na litr. A tam už to opravdu je poznat. Já třeba víno do nějakých 80 miligramů už sice cítím, ale nějak zvlášť to neřeším. Protože někdy se může stát, že je vyšší. Ale rád se pohybuji na hranici do 50 miligramů.“

Autentická vína jsou ta, která jsou vyráběná bez různých přísad. „Sklidíte hrozny, vymačkáte je a získáte džus, který se dá do nádoby – třeba sud, nerez amfora, cementový tank a podobě.“ 

Antonín Suchánek, host Hovorů

Víno se tam nechá přirozeně projít spontánní fermentací, to znamená, že se nepřidávají žádné cizorodé kvasinky, ale fermentace se rozběhne s divokými kvasinkami a pak ji převezmou ušlechtilé kmeny, které žijí na té vinici, nebo ve sklepě a vinař je má kolikrát i na oblečení. Prostě je tam určitá paměť. A víno se nechá přirozeně vykvasit – a pak už jen vinař hlídá, aby to nešlo, řekněme, špatným směrem, kdy by vznikaly vady. Nepřidává se ale žádné výživové enzymy a podobně. Víno se nechá svému času, který je pro něj asi tím nejzásadnějším,“ uzavírá Antonín Suchánek.

Celý rozhovor pořadu Hovory Naděždy Hávové najdete v audiozáznamu.

autoři: Naděžda Hávová , lup
Spustit audio

Související