„Moravská“ povodeň v roce 1997 zasáhla i Braniborsko. Zastavily ji staleté hráze
Povodeň, která před dvaceti lety zpustošila Moravu, se po proudu řeky Odry přihnala také do německo-polského příhraničí. V Česku a Polsku připravila o život více než sto lidí a způsobila škody za více než čtyři miliardy eur.
17. července 1997 zasáhla záplavová vlna Braniborsko. V oblasti nepřišel nikdo o život, výše škod se vyšplhala na půl miliardy eur. Přesto se jedná o jednu z nejhorších povodní, které Braniborsko zažilo. Zdejší události připomíná německý regionální deník Berliner Zeitung.
Matthias Freude, tehdejší šéf braniborského Zemského úřadu pro životní prostředí, podotýká, že takovou povodeň ještě tamní obyvatelé nezažili. „Tehdy si nikdo z nás přívaly vody nedával do souvislosti s klimatickými změnami. To, že množství srážek a následnou záplavu způsobilo středomořské klima, bylo pro nás neuvěřitelné,“ říká Freude a dodává:
„Přestože se na horním toku Odry protrhlo více než tisíc hrází, podařilo se, i když jen souhrou náhod, zabránit nejhorším scénářům.“ Jak Berliner Zeitung uvádí, v roce 1997 stály v Braniborsku až 300 let staré hráze, navíc na podloží náchylném k sesuvům. „Dříve se hráze stavěly na podloží z písku a hlíny. Během velké povodně se toto podloží sesunulo a voda hráze odplavila,“ vysvětluje Freude.
Až hráze nebudou stačit
Aby se podobným katastrofám zabránilo, hlína zpod hrází se před stavbou ochranných valů odstraňuje. „Po povodni z roku 1997 víme o protipovodňové ochraně mnohem více. Ochrana proti velké vodě je dnes vědecké odvětví,“ říká Freude.
Ovšem změny klimatu způsobují častější výskyt vydatných srážek, pokračuje deník. K takovému závěru dospěl uznávaný německý klimatolog Mojib Latif. Od roku 1881 stoupla průměrná teplota v Německu o 1,4 stupně. Podle Latifa pojme vzduch při oteplení o jeden stupeň až o sedm procent více vody.
Pod vlivem středomořského klimatu se častěji ocitají oblasti východní Evropy, východního Německa a část Bavorska. „Simulace jasně ukazují, že vydatné srážky související se středomořskými cyklónami se objevují čím dál častěji,“ říká Latif.
„Pokud se průměrná teplota na Zemi zvýší o čtyři stupně, nebudou k ochraně před povodněmi stačit ani ty nejlepší hráze,“ varuje Marie-Luise Becková z Německého ústavu pro výzkum klimatu. Tolik německý deník Berliner Zeitung.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.