„Moje malá úchylka“ v pražském A Studiu Rubín

22. únor 2017

Hromobití, výkřiky, ponurá atmosféra, napětí a nevyjasněná vražda. Všechny klasické atributy detektivního příběhu obsahuje nová hra Tomáše Dianišky „Moje malá úchylka“, pro kterou se inspiroval komediálním krimi filmem Vražda na večeři z roku 1976.

Zápletka se odvíjí od situace, kdy jsou čtyři lidé pozváni do luxusní rezidence, ve které se stane vražda. Všichni jsou podezřelí a všichni mají motiv. Do své inscenace chce režisérka Adéla Stodolová přenést tajemno noirových detektivek.

„Mám ráda tajemno, kdy se zavřou různí lidé do místnosti, každý má svůj charakter i svou úchylku. Jako divák ráda hledám indicie, vždy jsem chtěla být Sherlock Holmes.“

Adéla Stodolová při inscenování zdůrazňuje princip hravosti, který mají zosobnit čtyři zvláštní postavy, skoro by se dalo říct komické figurky. Hrají je Jan Cina, Andrej Polák, Petr Vančura a Hana Vagnerová v alternaci s Berenikou Kohoutovou. Každá z postav má svou úchylku.

Komediální inscenace „Moje malá úchylka“ v režii Adély Stodolové má premiéru 22. února v pražském A Studiu Rubín.

„Petr Vančura je klasický komorník Alfréd. Je slepý a postupně odhalujeme, že slepý není a že si na to celou dobu hraje. Je to nudný patron, který má rád své jisté, přepečlivost. Jan Cina je starý mág kouzelník, který vyšel z formy. Berenika Kohoutová a Hana Vagnerová hrají taxikářku, která trpí orgasmickou poruchou. Andrej Polák je plastický chirurg. Hlubokých motivů je dost, ale v komediálním žánru.“

Jelikož se podle režisérky jedná o grotesku, zásadní je dobře vystavět každý gag a posílit jej výrazně stylizovaným herectvím. „Obecně můj styl je poeticko-komediální. Když má postava obsesi, její vyjádření se snažím zasadit do obrazu, metafory. Hraju si s opisem úchylky. Při vystavění gagu pomáhá pohyb, který dělá stylizaci, timing, který gag potřebuje.“

Spustit audio