Mohou Rusové v Pobaltí sehrát roli páté kolony?

9. červenec 2015

Východní hranice Severoatlantické aliance je proti případné ruské agresi naprosto bezzubá, prohlásil generál Petr Pavel, nastupující předseda plánovacího výboru NATO.

Loňskou anexí Krymu a podporou ruských separatistů na východě Ukrajiny dal Kreml jasně najevo, že se nehodlá smířit s prozápadními ambicemi těch zemí, které považuje za součást své sféry vlivu.

Mohla by tedy jako 5. kolona Moskvě při případné agresi posloužit i ruská menšina v pobaltských republikách?

Ruská menšina v Pobaltí

Lotyšsko - Riga - Staré město

V Lotyšsku se k ruské národnosti a jazyku hlásí asi třetina obyvatel. V hlavním městě je to okolo 40% a některé čtvrti jsou prakticky výhradně ruské.

Ve státních školách se musí povinně vyučovat nejméně 60% hodin v lotyšštině. Soukromé ruské školy to ale dodržovat nemusí a proto někteří volí raději tuto variantu.

Takový přístup, ale může v budocnosti způsobit problémy. Pokud se děti z ruské menšiny nenaučí pořádně lotyšsky, můžou zapomenout na studium na lotyšské vysoké škole nebo kariéru ve státní správě. A ti z nich, kteří odmítají složit zkoušky z lotyštiny a historie, nejsou navíc občany, nemůžou k volbám a samozřejmě ani kandidovat. Takových je podle dostupných údajů asi 13% obyvatel Lotyšska.

„Ruská komunita se cítí podvedená," říká právník Alexandr Kuzmin, žijící v Lotyšsku. „Lotyšské hnutí za nezávislost slíbilo školy v rodném jazyce pro všechny menšiny a hlavně občanství. Oklamalo je. A tenhle podvod způsobil odcizení ruské menšiny od lotyšského státu," dodává.

Vztahy Pobaltí a Ruska

Sovětská armáda v roce 1940 obsadila lotyšskou Rigu

Rusové se v oblasti Pobaltí usazovali historicky po staletí. V době, kdy se dnešní Pobaltí stalo součástí ruského impéria, po jeho vítězství nad Švédskem v roce 1721, zde existoval úplně jiný vztah mezi místními elitami a elitami ruského impéria. Z Pobaltí pocházela řada členů generality, vysoce postavení státní úředníci a další.

Vzájemné vztahy se změnily zejména po druhé světové válce, kdy se Pobaltí stalo součástí SSSR. Především v tomto období si pobaltské státy vytvořily v averzi vůči Rusku. A to zejména kvůli násilnému porušťování místních obyvatel.

Urovnání vztahů s ruskou menšinou bylo podmínkou pro vstup do Evropské unie. Ruská menšina zde nyní žije, pracuje, vzdělává se a má garantovaná plná občanská práva, za předpokladu, že akceptují to, co po nich požadují dané státy.

„Někteří to akceptovali a s těmi je zacházeno úplně stejně jako s jakýmkoli jiným občanem, a někteří mají určité výhrady. Ale rozhodně nedochází k soustavné diskriminaci těchto lidí způsobem, který by u Evropského soudu pro lidská práva zavdával naději, že jejich žaloby budou v plné šíři akceptovány," říká Michael Romancov, odborník na postsověstký sektor a politický geograf z Fakulty sociálních věd UK.

Obavy z ruské agrese

Ruský prezident Vladimir Putin

Mnoho Lotyšů trpí obavami z opakování scénáře z východu Ukrajiny a z toho, že by problémy ruské menšiny v Pobaltí mohl Kreml využít ve svůj prospěch. K destabilizaci a k oslabení jednoty Evropské unie nebo NATO.

„Lotyšsko je členem Severoatlantické aliance a NATO má mnohonásobnou převahu nad Ruskem nebo jím vedenou Organizací kolektivní bezpečnosti. Nevidím to jako reálné nebezpečí," domnívá se Alexander Kuzmin.

Znalec postsovětského prostoru a komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák s tím v podstatě souhlasí: „Tady platí článek číslo 5 Washingtonské smlouvy, že útok na jednu členskou zemi je útokem na všechny země, respektive na celou Alianci. Je tedy otázka, jestli by se Moskva do takovéhoto dobrodružství pouštěla. Podle mého soudu by to nebylo ani dobrodružství, to už by bylo rovnou šílenství."

Vladimír Putin před nedávným summitem G7 v jednom rozhovoru prohlásil, že jen šílenec si může představit, že by Rusko zaútočilo na Severoatlantickou alianci.

„Ale otázka je, jestli tím šílencem nemůže být právě Vladimir Putin. Je zapotřebí si uvědomit, že Putin je prezidentem patnáct let a že kontrola jeho moci je velmi špatná, pokud vůbec existuje," uzavírá Michael Romancov.

autoři: vpo , Jana Tupá
Spustit audio