Mohou mít nepokoje v Hongkongu dopad na čínský režim?

Desetitisíce studentů a dalších aktivistů v Hongkongu si nechtějí nechat líbit rozhodnutí čínských orgánů, že od roku 2017 bude možné vybírat tamní lídry jen z činovníků loajálních k čínskému režimu
Desetitisíce studentů a dalších aktivistů v Hongkongu si nechtějí nechat líbit rozhodnutí čínských orgánů, že od roku 2017 bude možné vybírat tamní lídry jen z činovníků loajálních k čínskému režimu

Hongkong zažívá nejvážnější nepokoje od roku 1997, kdy se vrátil pod čínskou správu. Čína ho před 17 lety převzala s tím, že mu bude zaručena vysoká míra autonomie a svobod.

Peking ale v srpnu odmítl požadavek obyvatel Hongkongu, aby si v nadcházejících volbách v roce 2017 směli svobodně zvolit budoucího vůdce.

Čínská vláda uvedla, že kandidáty musí nejprve nominovat a schválit, a až pak o nich budou moci hlasovat voliči. Prodemokratičtí aktivisté ale chtějí, aby volby v roce 2017 byly plně demokratické.

Tisíce lidí vycházejí do ulic Hongkongu na prodemokratické demonstrace, které na konci září zahájili vysokoškolští studenti. K nim se postupně připojili i žáci středních škol a další obyvatelé Hongkongu, včetně mnohých lidí ze západních zemí, kteří na tomto čínském autonomním území žijí a pracují.

Porušila Čína své sliby? Jak se podařilo obyvatelům Hongkongu zorganizovat protestní akce, o kterých si Číňané na pevnině mohou jen zdát?

Jak tvrdé kroky si vůči nim může Peking dovolit, aby si uchoval svou tvář před celým světem?

Hostem Lucie Vopálenské byl sinolog Štěpán Pavlík z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. .