Mohou euroskeptické strany zreformovat Evropskou unii?

Vítězství nacionalistické Národní Fronty ve Francii, úspěch euroskeptického UKIPU ve Velké Británii či triumf krajně levicové Syrizy v Řecku razantně změnily složení Evropského parlamentu.

Co tyto výsledky evropských voleb znamenají pro budoucnost Evropského parlamentu? Jak složité bude pro české europoslance vyjednávat s extremisty? Pomohou opravdu euroskeptické strany k reformě Evropské unie?

Téměř v žádné z aténských kaváren neuniknete amatérským muzikantům, kteří vandrují od stolečku ke stolečku napříč městem. Až se zdá, že kdokoliv, kdo se v mládí učil hrát na nějaký nástroj, ho teď oprášil a snaží se svým hraním něco přivydělat.

V zemi, kde je 1,5 milionu lidí bez práce, nemusí být tato představa daleko od pravdy. Mít v Řecku práci také nemusí být automaticky výhra. Většina zaměstnavatelů vyplácí mzdy pozdě nebo nižší než by měly být. Není divu, že volby do Evropského parlamentu se tady staly spíše možností, jak vyjádřit svůj nesouhlas se současnou vládou.

„Řecká společnost byla zklamaná, zmatená a naštvaná, a to mělo za následek vzestup extremistických stran,“ vysvětluje řecký novinář Kostas Papachlimitzos v jedné z místních kaváren. Vládní strany získaly v Řecku pouze 30 procent všech hlasů. Zbylých sedmdesát si rozdělily extremistické strany nebo nově vzniklá uskupení.

Atény|foto: europa.eu.int

Nejvíce hlasů získala krajně levicová Syriza. Úspěch slavil také nacionalistický Zlatý úsvit. Sám Papachlimitzos byl překvapený, že několik jeho přátel volilo krajní pravici, která se v parlamentu chová dost neomaleně a násilnicky. Nakonec jejich volbu a frustraci pochopil: „Chtějí někoho, kdo potrestá současnou vládu. Chtějí někoho, kdo bude křičet, nadávat a kopat kolem sebe. Protože budou cítit, že někdo vyjadřuje jejich emoce, jejich vztek na vládu.“

Zlatý úsvit, Syriza ani žádná z menších nově vzniklých stran přitom nenabízí důvěryhodný plán, jak trápení Řeků ukončit. A co pomohlo Syrize k vítězství? „Syriza tvrdí, že musíme vyhodit vládnoucí strany, které mohou za současnou mizérii. Na to hodně lidí slyší. Až se jich všech zbavíme a přestaneme zavádět úsporná opatření, pak uvidíme co dál.“

Řekové jako by na žádný plán už nevěřili. Jediné, k čemu se teď upínají, jsou nové podmínky pro splácení jejich dluhu, tedy de facto odpuštění další části dluhu. Zatímco v ostatních částech eurozóny jsou tato slova téměř tabu, v Řecku jsou naopak klíčem k úspěchu a podle mnohých jediným možným řešením, jak krizi v zemi ukončit.

„Syriza tvrdí, že není možné nastartovat řeckou ekonomiku, dokud evropské státy nebudou akceptovat její návrh na restrukturalizaci dluhu. To znamená snížení o zhruba 60 až 80 procent,“ vysvětluje mi Savvas Robolis, ekonom a jeden z kandidátů Syrizy v evropských volbách. Sám ale uznává, že pokud nebudou ostatní státy eurozóny ochotné o tom s Řeckem jednat, nemá Syriza žádný náhradní plán.

Řecký parlament|foto: Wikimedia Commons, Gerard McGovern

Politolog Michalis Spourdalakis z Aténské univerzity se Syrizy zastává: „Syriza neustále pracuje na svém programu. Vytváří ho dohromady přes 300 expertů z občanské společnosti, z odborů a sociálních hnutí.“ Po odpuštění další části dluhu chce Syriza zavést sociální kontrolu nad bankami, investovat peníze do obnovení produktivních odvětví nebo zvýšit minimální mzdu na hodnotu z roku 2012. Ze současných v přepočtu 18,5 tisíce korun na 20 tisíc. Jen pro porovnání, v České republice je minimální mzda 8,5 tisíce korun.

Po úspěchu v evropských volbách je přitom reálné, že Syriza může vyhrát také národní volby. Ty by se v Řecku mohly konat už letos v listopadu, nejpozději příští rok na jaře.

Nově zvolení europoslanci mají v Bruselu podle Spourdalakise jasný úkol: „Europoslanci Syrizy se musí pokusit vysvětlit rozměr naší národní tragédie a zkusit získat podporu pro Syrizu, pokud by se dostala v Řecku k moci. Syriza by byla po mnoha letech první krajně levicovou stranou v Evropě a bude potřebovat alespoň malý manévrovací prostor. Protože tlak na to, aby selhala, bude obrovský.“