Mohly viry přispět ke vzniku složitějších forem života? Vědci o tom spíš pochybují
Badatelé z Tokia objevili nový typ obřích virů. Dostaly jméno ushikuviry podle jezera v regionu, kde je našli. Tento virus napadá měňavky a proniká svébytným způsobem do jádra hostitelské buňky. Objev oživil vědeckou debatu o tom, zda mohly viry přispět k vzniku složitějších forem života, jaké známe dnes.
Velké viry byly poprvé objeveny v roce 2003 zásluhou francouzské virologické školy. Myšlenka, že v sobě nesou velký obsah DNA, byla ve své době převratná.
„Mají více genů než některé bakterie a různé strategie, jak hostitele donutit, aby se stal továrnou na výrobu jejich vlastních komponent,“ říká imunolog Jan Černý.
Nově objevené viry například dokážou donutit buňky, aby se výrazně zvětšily. Napadají jen eukaryotické organismy, živočichy či rostliny, ale nikoliv bakterie.
Viry základ života?
Studie oživila debatu zastánců myšlenky, že jádro eukaryotických buněk mohlo vzniknout tak, že se tam nastěhoval virus, který napadl bakterií.
Teorie souvisí se skupinou jednoduchých mikroorganismů zvanou Asgard archea, které jsou předky eukaryot. Vědci jsou k tomu ale většinou skeptičtí.
„O tom, jak vznikla složitost života, se můžeme jenom dohadovat, protože musíme jít nějakých tři a půl miliard let zpátky. Tam jsme nikdo nebyli, je to anybody’s guess, každý si může přijít s vlastní teorii a je řada lepších než tato,“ říká biolog Julius Lukeš.
Pandořina skříňka
Názvy nově objevených virů jsou mnohdy odvozené z mytologie, například Thor je bůh ze severské mytologie, Pandora se jmenuje druh viru, který připomíná mýtickou skříňku.
„Tvoří velmi dlouhé výběžky, které by mohly obklopovat jiné bakterie, tím by je pohltily a tak by vznikla membrána kolem bakteriální buňky,“ vysvětluje student syntetické biologie Simon Pšenička.
Vědci připouštějí, že teorie vzniku života se můžou ale ubírat nečekaným směrem a ne všechno zatím o virech víme. „Řada původně šílených teorií, jako byla teorie endosymbiózy, která vypadala, že spadla z Marsu, se nakonec ukázalo jako pravdivá,“ připouští Jan Černý.
Eukaryotní organismy totiž, jak s nadsázkou dodává, vznikly jako joint venture, společný podnik klasické bakterie s archebakterií. Zbyla z toho „elektrárna“ v našich buňkách - mitochondrie.
Jak viry přispěly ke komplexnosti života? Co se děje s bakteriemi a viry ve vesmíru? Jak se chovají buňky, které nechtějí umřít? Poslechněte si celou Laboratoř. Moderuje Martina Mašková. Debatují biologové Julius Lukeš a Jan Černý a student Simon Pšenička.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
