Modulární jaderné reaktory můžete sekat jako Baťa cvičky, tvrdí vedoucí výzkumu v Řeži. Nebude to ale hned
Nový jaderný blok bude, ujistil nedávno ministr průmyslu a vicepremiér Karel Havlíček za hnutí ANO. Opravdu ale Česko potřebuje velký jaderný reaktor, nebo dokonce dva? Nestačilo by několik menších, na kterých pracují inženýři v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži?
„Malé modulární reaktory jsou definovány výkonem, který je menší než 300 MW, tedy třetina temelínského reaktoru,“ vysvětluje vedoucí projektu Marek Ruščák s tím, že ty nejmenší se vejdou i do větší zasedací místnosti.
Čtěte také
Čtěte také
Výhodou modulárních reaktorů jsou zejména nižší náklady na zajištění bezpečnosti a jednodušší výstavba. Mohou být také využity například pro dodávky teplé vody. První malý reaktor 3. generace má být spuštěn v roce 2026 ve Spojených státech.
Podobný by v Česku mohl být podle Ruščáka spuštěn tak za 20 let, nejdříve je ale třeba technologii ověřit a přenést do Evropy. Znamená to tedy, že nový blok v Dukovanech bude zřejmě postaven dříve.
„Vývoj našeho reaktoru je ve fázi finalizace základního designu. Ještě se musí udělat obrovské množství nejen výzkumných aktivit. My vyvíjíme reaktor 4. generace, která má přijít až po tom americkém. V tom jsme jako Česká republika velmi napřed, ale je to běh na dlouhou trať,“ uvádí.
Jako Baťa cvičky...
Výhodou modulárních reaktorů oproti těm velkým jaderným je to, že by bylo možné jich vyrábět několik naráz a standardizovaně.
Velká jaderná elektrárna je unikátní zařízení, kdežto malé modulární reaktory můžete vyrábět jako Baťa cvičky.
Marek Ruščák
Čtěte také
Stále ale zůstává otázka, co s jaderným odpadem.
„Za posledních 20 let se vývoj posunul. Dnes jsme schopni palivo přepracovat, snížit jeho objem i aktivitu. A to u jaderných elektráren obecně – není velký rozdíl mezi velkým a malým reaktorem,“ podotýká Ruščák.
Zároveň připouští, že relativně malé množství odpadu, které ani s novými technologiemi nelze dále využít, je nejefektivnější uložit pod zem. Příkladem je Finsko s fungujícím hlubinným úložištěm.
Vyplatí se jaderná energetika? Poslechněte si celé Interview Plus Michaela Rozsypala.
Související
-
Kromě jádra chceme i další solární elektrárny, říká generální ředitel ČEZu Daniel Beneš
ČEZ mění podnikatelskou strategii. Kromě jaderných elektráren chce stavět i nové zelené zdroje. Nejslibněji vypadají podle generálního ředitele Beneše solární elektrárny.
-
Černobyl na ledě. Ruský plovoucí jaderný reaktor i přes varování ekologů brázdí Arktidu
Plavidlo jménem Akademik Lomonosov s jaderným palivem na palubě má z arktického přístavu Murmansk doplout až do pět tisíc kilometrů vzdáleného Peveku na Sibiři.
-
ČEZ bude s Američany vyvíjet modulární reaktory, podle Babiše jsou řešením pro energii z jádra v Česku
Právě jaderné zdroje menšího výkonu označil premiér Andrej Babiš (ANO) na jaře za optimální řešení pro stavbu nových jaderných bloků v Česku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
