Modrozelený ráj
Jet k moři do Francie neznamená navštívit pouze Riviéru či Azurové pobřeží. Země galského kohouta má totiž řadu zámořských departmentů, které představují exotické ráje, v nichž platí euro a mluví se francouzsky. Čelné místo mezi nimi má Reunion.
Vše je tu ovlivněno francouzskou kulturou, vždyť oblast patří do Evropské unie. I díky tomu je zde bezpečno a ostrov, jemuž dominují modrá barva moře a zelená barva pralesa, se pyšní velmi dobrou dopravní i ubytovací infrastrukturou. "Člověk se tam cítí jako na hodně exotickém francouzském venkově," říká cestovatel Vladimír Pánek. Souostroví Maskarén, kde Reunion leží, se pro něj stalo výchozím bodem pro putování po ostrovech Tichého oceánu. Název v překladu znamená sjednocení a skutečně na něm v míru žije pestrá směsice národů i náboženství. "V každém větším městě můžete vedle sebe vidět pagodu, minaret, mešitu či kostel." Z francouzských zvyků občas probleskuje původní kreolská kultura. "Bohužel zde domorodci od mateřské země převzali nechuť k angličtině."
Ze sněhu do moře
Ač je ostrov obklopen průzračným mořem a pyšní se bílými plážemi, většina turistů přijíždí kvůli vnitrozemí. Na malém prostoru leží tolik přírodních divů, za nimiž by se jinde museli pachtit tisíce kilometrů. Činná sopka, deštné pralesy, korálové útesy, vysoké hory, ledovcové kotle, vodopády a orchideje zde existují těsně vedle sebe. "Jako milovníka hor mě Reunion naprosto nadchl. Je jen málo míst, kde se lze válet na sněhu a o dvě hodiny později se kolébat na vlnách oceánu," líčí Vladimír Pánek. Ačkoliv exotické ostrovní destinace mají pověst míst, kde se kromě válení na pláži nedá nic moc dělat, Reunion je světlou výjimkou. Na své si zde přijdou i milovníci sportovně laděných dovolených. Mohou si zajezdit na skútru, sjíždět na kajaku divokou vodu, nebo třeba slaňovat vodopády. Velkou pozornost návštěvníci věnují dodnes činné sopce Piton de la Fournaise, kde lze pozorovat sopečnou erupci a lávové pole. Na sopku odkazuje i pobřeží ostrova, kde se vedle zmiňovaného sněhobílého písku občas objevují i černé pláže, mající původ právě ve vulkanické činnosti. "Moc se mi líbil jeskynní kostel ve skále u St. Philippe nebo želví farma Le Corail. Jako v barevné voňavé pohádce to vypadá na farmě orchidejí, kde se pěstuje 30.000 rostlin," vzpomíná cestovatel.
Sladký život
Jsou-li Francouzi známi pohodovým přístupem k životu, platí to u obyvatel Reunionu dvojnásob. Místní životní styl je balzám na duši unavenou evropským spěchem. "Staříci v poklidu metají koule na petangue a popíjejí červené víno, nebo třtinový rum. Ve městech je hodně možností zábavy, na diskotékách se tančí místní tanec sega. Život komplikuje jen poněkud vyšší vlhkost vzduchu a také teplota, která celoročně neklesá pod 23 stupňů. Proto je tak příjemné si občas vyrazit pro osvěžení do hor," radí dobrodruh, který tam coby vášnivý běžec vyrážel každé ráno. "Potkával jsem i mnoho cyklistů. Vzhledem k velikosti se ostrov dá na kole poznat skutečně skrz naskrz." Po sportovních výkonech vyhládne, což je příležitost nechat se okouzlit místní kuchyní. Ta v sobě nese prvky francouzského smyslu pro vychutnání každičkého sousta, ale objevují se zde i zvyklosti a pokrmy, které na tento kosmopolitní ostrov přinesli lidé z celého světa. Vše kupodivu velmi dobře ladí. "Prim hrají samozřejmě plody moře. Často jsem ani nevěděl, co jím, ale většinou to chutnalo báječně," končí své vzpomínky Vladimír Pánek.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
