Modrá, nebo zelená? Kolem 3800 jezer na světě může podle vědců změnit barvu

Asi třetina jezer na světě je z našeho pohledu modrá. „Voda absorbuje červené spektrum světla,“ vysvětluje biochemik Marek Cebecauer. Modré spektrum naopak prochází vodou nejlépe, a proto se z čistých jezer nebo moří odráží i ven. 

Čtěte také

Zátka, potrubí nebo šnorchl. Kořeny rýže před suchem i záplavami chrání látka zvaná suberin

Jenže, jak autoři studie upozorňují, ne vždy barva jezer zůstává stejná. Důvodem je, že průměrné letní teploty stoupají nad 19 stupňů Celsia.

Zelená nebo hnědá barva může být časem u řady jezer častější. Mohlo by to znamenat i vyšší náklady na čištění vody, pokud se používá jako pitná.

„Vědci se zaměřili při satelitním snímkování na ta jezera, kde pohled na dno neovlivňoval výslednou barvu,“ připomíná biochemik. Studovali i člověkem vyhrazené vodní plochy, kde nevidíme na dno. 

Bílá voda

Výzkum probíhal mezi roky 2013 a 2020. Změna zbarvení souvisela obvykle s nárůstem množství řas, sedimentů a organické hmoty.

Dochází k ní ale i sezónně, vlivem ročního období nebo počasí. Ne vždy je ale hnědá barva známkou toho, že jezero pozbylo čistou vodu.

Viděl jsem moře jako krev, kde se přemnožily obrněnky.
Adam Petrusek

„Když zaprší, rozmíchají se částice sedimentů, spláchne to půdu. Ale můžeme mít také krásně průhledná hnědá jezera, což je dáno tím, co je ve vodě rozpuštěno,“ upozorňuje hydrobiolog Adam Petrusek.

Nejvíce hnědé vody mají podle něj rašelinná jezírka. Hnědá je barva vody při výtoku potoků u jehličnatých lesů na Šumavě.

Světélkující moře

Existují i jezera s bílou vodou, v oblastech, kde vytéká voda z ledovců. Ledovec tam namele skály na nejjemnější prášek.

Čtěte také

Pod ledem v Antarktidě se našly desítky milionů ryb. Mají průsvitná těla a bílou krev

„Viděl jsem moře jako krev, kde se přemnožily obrněnky,“ popisuje dále Petrusek. Připomíná, že když si do takové vody jdete zaplavat, tyto mikroorganismy světélkují.

Někdy ale za rudou barvu vody jezer či moří, můžou jiné mikroorganismy, které produkují toxiny nebezpečné také pro člověka. To pak má negativní důsledky pro ryby i plankton.

Proč některá jezera přestávají být modrá? Jak ryby zvládají vysoký tlak v nejhlubším oceánu? Jaké příčiny a důsledky má úbytek kyslíku v mořích? Poslechněte si celou Laboratoř vědců a herců. Debatují hydrobiolog Adam Petrusek a biochemik Marek Cebecauer, spoluúčinkuje herečka Kamila Špráchalová.