Moc prověří každého z nás. Je opojná a dokáže nás i ochránit, říká expert na byznys psychologii

Čtěte také

Psycholog Šťastný: Nejhorší je, když si namlouváme, že jsme v pohodě. Úzkost nám říká, že se něco děje

„Domnívám se, že ve chvíli, kdy se dostaneme do pozice moci, tak každého z nás ta životní situace prověří. Prověří nás po stránce morální, po stránce připravenosti, jak si moc převzít a jak s ní nakládat,“ nastiňuje psycholog ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Sám zažil různorodá pracovní prostředí a zaujalo ho, jakým způsobem, komu a proč se rozděluje moc a zodpovědnost. Nejen v politickém prostředí s sebou vysoce postavené pozice nesou i určitý pocit ochrany, vysvětluje.

„Moc je opojná, sladká, dává vám určitou míru svobody, dokonce vás i chrání a nějakým způsobem imunizuje. Ať už je to politická imunita, nebo se jedná o imunitu toho, že mnoha lidem můžete svou mocí prospět a jste tak de facto pro většinu společností nedotknutelní.“

Čtěte také

Firmy dnes musí pracovníkům nabídnout mnohem víc než jen mzdu, říká ředitel Klubu zaměstnavatelů

Právě proto se podle něj o některé funkce můžeme ucházet až od určitého věku, kdy se předpokládá, že už má člověk sám sebe prověřeného a je i osobnostně zralý. Ani vzdělávací systém nás ale na práci s mocí nepřipravuje, poukazuje psycholog.

„U mnoha lidí, když se k moci dostanou v určitém věku s určitými cíli a třeba i pocitem ne úplně dostatečného docenění v životě, tak se jim hlava trošičku zatočí,“ popisuje. „Zkrátka a dobře vás to velmi, velmi prověří.“

Temné rysy osobnosti

Do korporátních prostředí je psycholog často zván s jasným cílem – vybrat člověka, který je výkonný, ale zároveň může působit jako vzor, transparentně a autenticky dodržuje určitá pravidla a prokazuje absenci velmi nebezpečných psychopatických rysů.

Čtěte také

Úspěšný korporátní psychopat je ten, který se nenechá zavřít, říká psycholog Tůma

„Psychopatické rysy jsou v populaci normálně rozděleny,“ vysvětluje odborník. „Každý z nás je někdy trochu narcistický, strategický, tomu se říká machiavelismus, někdo občas pronese poznámku, která by mohla spadnout do oblasti sadismu, taková pasivní verbální agrese,“ vyjmenovává.

„Vždy ale záleží na intenzitě a nebezpečí, jak s tím daný člověk zachází a co všechno z temných rysů v osobnosti je, nebo není přítomno,“ vysvětluje psycholog.

Jeho britští kolegové Nadja Heym a Alexander Sumich popsali jeden z nejnovějších osobnostních konstruktů, takzvanou temnou empatii. Lidé, kteří mají temné psychopatické rysy, mohou být podle nich navíc brilantně empatičtí.

„Do té doby jsme věřili, že většina psychopatů nemá žádnou empatii. Že vás zkrátka a dobře nebudou litovat, nebudou s vámi sdílet emoce,“ poukazuje Tůma. Právě britské prostředí silně investuje do akademických výzkumů v oblasti psychologie, jejich převedení do praxe už ale není tak časté, všímá si.

„Na Západě není úplně běžné, že manažeři chodí do dalších psychologických tréninků, výcviků, kde by se naučili poznat sebe. Myslím, že u nás je to daleko běžnější,“ uzavírá psycholog.

Kam se posunul výzkum korporátní psychologie? Deformuje moc každého? A jaká témata otevře říjnová konference Hadi a predátoři? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.