Mnoho lidí na snížení hranice pro důchod čeká, volají odbory. Zaměstnavatelé: Ale kdo to zaplatí?
Starobní penze nejpozději od 65 let? Úkol splníme, slibuje ministr práce Aleš Juchelka (ANO), i když až od roku 2028. „Obrovská část voličů, a zejména lidé v průmyslu, na to čeká. Protože věk dožití ve zdraví se pohybuje kolem 61 let,“ tvrdí v Pro a proti předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. „Jakmile to Česká republika udělá, tak se jí zdraží obsluha dluhu. To je důvod, proč se to odkládá na co nejpozději,“ namítá prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký.
Mělo by dojít k zastropování věku odchodu do penze na 65 letech, jak před volbami slíbilo hnutí ANO? Měl by to kabinet udělat co nejdříve, anebo nejlépe vůbec?
Roman Ďurčo: My si představujeme, že zastropování proběhne co nejdříve. Na poslední tripartitě jsme se ohradili proti tomu, že by to mělo být až od roku 2028. Máme za to, že tento předvolební slib by měl být splněn co nejdříve.
Čtěte také
Obrovská část voličů, a zejména lidé v průmyslu, na to čeká. Protože věk dožití ve zdraví se pohybuje kolem 61 let. Rozhodně je důležité k tomu přidat náročné profese, my to bereme jako celý balík.
Jiří Horecký: Nepřekvapí, že náš postoj je negativní. Za prvé jenom dopady důchodového navýšení budou v roce 2060 190 miliard korun a my nevidíme, že by si to mohla Česká republika dovolit.
Za druhé je potřeba řešit ty náročné profese, protože ne všech povoláních budou moci lidé pracovat do 67 let. A za třetí, stačí se podívat okolo nás, kdy téměř celá Evropa tu hranici posouvá a i OECD doporučuje, že je potřeba věk odchodu do důchodu posouvat, nikoliv snižovat.
Vláda zatím představila první vlnu změn, věkové bonusy pro nejstarší, valorizaci důchodů. Ale to vymezení náročných profesí a zastropování věku odchodu do penze kabinet posunul do druhé vlny reformy. Proč myslíte, že to bylo odsunuto do druhé vlny změn?
Ďurčo: Myslím, že důvod odložení je v tom, že teď probíhá jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů a vláda chce nejprve sesbírat nějaká data. Aby měla detailní číslo, kolik lidí pracuje, v jakém je riziku a kolik by to stálo státní rozpočet.
Čtěte také
My jsme jedna z nejvíce průmyslových zemí, tak bych se tady neoháněl doporučením OECD, protože každá země má jiná specifika. U nás je potřeba přizpůsobit důchodový systém tomu, že věk dožití ve zdraví se pohybuje kolem 61 nebo 62 let. A pokud se věk odchodu do důchodu prodlouží, tak je to pro nás nepřijatelné.
Dá se stavět na tom, že průměrná doba dožití i kvalita života pro schopnost vykonávat práci bude nadále stoupat? Nemáme být vzhledem ke struktuře našich zaměstnanců shovívavější?
Horecký: Myslím, že ta struktura by se měla odrazit právě v předdůchodech a náročných profesí.
Také je otázka, co si můžeme dovolit. Pokud bychom se zeptali občanů, jestli by chtěli odcházet do důchodu v 63 letech, tak většina řekne ano a někdo na tom může vyhrát volby. Ale je otázka, kdo to zaplatí. Nám byly vyčísleny ty dopady a na jednání tripartity jsme neslyšeli, co se kde změní a kde na to vezmeme.
A ještě k náročným profesím. Z mého pohledu je hlavní důvod odložení to, že jakmile to Česká republika udělá, tak dostane horší hodnocení. Tím se zdraží obsluha dluhu, budeme si půjčovat dráž. Oficiálně to nikde nezaznělo, protože to není úplně atraktivní informace, ale je to ten důvod, proč se to odkládá na co nejpozději.
Je potřeba vůbec něco měnit? Jak by se měl důchodový systém upravit pro lidi pracující v náročných profesích? Poslechněte si celou debatu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
